Počet zobrazení stránky

středa 28. prosince 2016

Středeční deníček


Na druhý svátek vánoční 26. prosince jsem sledoval projev presidenta M. Zemana. Viděl jsem jen závěrečnou část. S tím, co jsem stačil zaslechnout, souhlasím, totiž nepřípustnost internetové censury a vyslovený nesouhlas s migrací. Internetový odborník (podle Novinek) Daniel Dočekal tamtéž sdělil, že nejde o censuru, ale o nutnou osvětu... potřebujeme konec záplavy dezinformací a lží. Hm, to je jen jakýmisi vlídnými slovy řečeno – my máme a známe pravdu a jedině ta je ta správná a možná. A kdo nám to naruší, s tím zatočíme. No nevěřte mu, když tak pěkně mírně mluví zde. Pokud je o presidentův vzhled, zarazilo mě, jak nedbale vypadá. Seděl pohodlně jako někde doma či v hospodě u stolu, rozvalený, sako zapnuté na jeden knoflík, kravata nakřivo, prostě nepříliš vábně. Divím se, že si to neuvědomil on sám, více ještě tomu, že na to nebyl upozorněn a patřičně upraven. Kamera ho měla raději zabírat za stolem... 
Odpoledne jsem si přečetl překlad posledních odpovědí na otázky V. V. Pjakina. Vzpomněl návštěvy B. Obamy v Londýně v roce 2011. Prý tehdy prohlásil, že na evropském území vzniknou nové státy, nové národy a nové jazyky... No, toto jsem nikde jinde nenašel, ale dá se předpokládat, že se s něčím takovým naše milované demokratické sdělovací prostředky neobtěžovaly. Zato jsem ve starších zprávách četl, jak tam B. Obama žvanil (jinak se to říci nedá) o Libyi – Kaddáfí musí odstoupit a přenechat vládu lidu. No jak odstoupil a jak předal tu vládu lidu, ví snad každý. Rovněž tehdy ujišťoval, že USA udělají vše, co je v jejich silách, aby podpořily demokratické síly v Libyi a dalších zemích severní Afriky a Blízkého východu. Jak ta importovaná demokracie tam vypadá, každý vidí – Sýrie, Jemen, Irák... Mírotvůrce Obama, který nastoupil vládu a cca po půl roce dostal Nobelovu cenu míru! Za co? Co za tu dobu vykonal? Co vykonal do dnešního dne? Je to všechno k smíchu. Dělají z nás pitomce.
Publicista Petr Schnur má na Novinkách článek Kauza vítání migrantů a déšť miliard. Na masové migraci prodělává daňový poplatník, ale pro pojišťovny a kartel pečovatelských institucí, nadací a spolků zaměřených na integraci migrantů je to i v Německu zlatý důl. Točí se v tom byznysu miliardy. Podrobně je možno si o tom přečíst zde. To se jim pak nedivím, že jsou tak „ušlechtilí“ a vstřícní vůči „ubohým“ migrantům.
Ve středu jsem poslouchal hejtmana ústeckého kraje, jak vysvětloval výběrové řízení na provoz letecké záchranné služby. Někoho vyberou a čekají, zda se nějaký zhrzený neúspěšný uchazeč neodvolá. Vše je zablokováno, dlouho nikdo neví, jak se to bude provozovat. To mi připadá jako příklad toho, jak nemožné je u nás v důsledku výběrových řízení něco plánovat a rozhodovat. Takové odovolávání může vše dlouho blokovat. Nechápu, že není zvolen nějaký operativnější postup, aby se věci rychle hnuly ku předu.
Ve středu dopoledne jsem jel do Vyškova něco nakoupit. Vždy si plánuji cestu tak, abych to během hodiny zvládl, to znamená před desátou jezdím rychlíkem ze Šumperka, v 11 se vracívám osobním vláčkem zpět. Tentokrát jsem však osobní vlak do Nezamyslic na tabuli vyškovského nádraží nenašel. Kolem 11. hod. tam nebylo vůbec nic psáno. Nezbylo než jet autobusem. Naštěstí spojení dálkovými autobusy je zde také dobré. Hledal jsem, pak v jízdních řádech na internetu a nabyl jsem dojmu, že můj oblíbený spoj je silně zredukován. Z toho žádnou radost nemám.

neděle 25. prosince 2016

Nedělní deníček


Na Štědrý den jsme hned ráno jeli do Brna navštívit manželčinu maminku v Domově pro seniory na Kociánce. Má již 94 let, trpí anginou pectoris, cukrovkou a řadou dalších zdravotních obtíží, zrak i sluch jsou slabší, ale žádné zvl. stopy po demenci, je samostatná v sebeobsluze, chodí i do schodů bez pomoci, plete ponožky pro ošetřovatelky a jiné zájemce... Usměvavá, vzpomíná na mládí, prostě dožít se takového věku v takové kondici, to je dopřáno jen menšině. Do domova pro seniory vsoupila sama na své vlastní přání už kdysi, ač nemusela. Vlastně i dnes by mohla klidně žít s větší samostatností třeba v domě s pečovatelskou službou. Popovídali jsme si při kafíčku, ocenil jsem nově opravený interiér kavárny. Před polednem jsme se rozloučili. Cestou zpět jsme se telefonicky dozvěděli, že bývalý manžel jedné z dcer si koupil auto od pána, který zatajil, že je v exekuci. Nyní i to koupené auto údajně propadne exekutorům, tak je to prý zákonně nastaveno. Připadá mi to stupidní. Sice je možno říci, že si člověk má o prodávajícím vše předem zjistit, ale jak? To si má najmout detektiva? Toto by mělo být vzato do úvahy a ne finančně likvidovat člověka, který s exekučními dluhy nemá nic společného. Exekutor by se měl zajímat o peníze vyplacené za auto, nikoliv o prodané auto.
Vánoce jakož jakékoliv jiné svátky jsou mi lhostejné, nic neslavím, ani nevím, co to slavení má znamenat. V minulosti to pro mne i jiné znamenalo dny volna. Spíš dnes vidím ty komplikace běžného života – zavřené obchody, přeplněné ulice i obchody, nákupní horečku, hloupé reklamy, kam se podíváš...  Doma se podřizuji v těchto věcech manželce. Peče cukroví, vyzdobuje byt, večer šla vypomáhat se zpěvem sboru místního kostela. Oběd byl vynechán, jedlo se až na večeři. Rybu ponechávám ovšem ženě, sám konzumuji řízek. Máme v domě tento týden službu venkovního úklidu, což většinou nic neznamená, nyní zrovna na 24. prosince napadl sníh. Musel jsem se vypravit ven a odmést sníh z cest a cestiček. Pozdě večer jsem musel zajít ke kostelu a manželku vyzvednout. Sice zde žádné nebezpečí nehrozí, je to cca 10 minut cesty, ale ona si to přála. – Slyšel jsem všelijaké úvahy o tom, že lidé mluví o křesťanských hodnotách, a když se jich pak někdo zeptá, co to znamená, moc si s tím neví rady. Já si myslím, že je to jen taková fráze, ty křesťanské hodnoty. Kdopak třeba prožívá Vánoce v čistě křesťanském duchu? Dodržuje všelijaké ty zvyklosti, zpívá koledy, tráví čas v kostele? Snad někdo, ale i tak, co je na tom křesťanského kromě pouhé formy? Spíš zde jde o určitou civilizační a společenskou úroveň, k níž jsme všichni dospěli historickým vývojem staletí. Když sem přijdou emigranti odněkud z Afriky, tak ti samozřejmě žijí v jiném civilizačním okruhu, s jinými společenskými zvyky a z jiné historické zkušenosti. Odtud ty rozdíly a  možné nedorozumění a konflikty. Ale tím se nechci pokoušet nějak vysvětlovat problém migrace. Byť by byli zcela ochotni se přizpůsobit, je to invaze cizích, která zlikviduje domácí obyvatelstvo. To se dělo v historii lidstva stále. Slabší podléhali, cizí nájezdníci se zmocňovali nových zemí. Slabší podlehli, zmizeli či se stali nepatrnou menšinou někde v rezervaci. Nikdy se však nestalo, že by si obyvatelé sami zvali tuto invazi a dobrovolně tak likvidovali vlastní společnost a civilizaci.

středa 21. prosince 2016

Středeční deníček


Kdysi jsem čítal jeden blog, který se mi líbil. Překavapilo mě, když pisatel náhle oznámil, že už má dost těch problémů s Bloggerem a přechází na WordPress. Blíže to nevysvětlil. Já zde mám za sebou několik blogů, nikdy jsem žádné zvláštní problémy necítil. Až nyní jsem si na ten případ vzpomněl. Potíže mi také vznikají. To nejmenší je zaškrtnutí políčka „Nesledovat počet mých zobrazení u tohoto blogu“. Zaškrtnu to, po nějaké chvíli se to samo vypne. To je podivné a nepříjemné. Občas se chci na blog podívat, zkontrolovat, opravit chyby či něco dopsat. A nepotřebuji, nechci, aby se mé návstěvy zaznamenávaly. Takže – pořád se na to dívat a zaškrtávat. V minulém blogu se mi zničehonic ztratilo obvyklé formátování textu, i jiný font se stále vnucoval... ač jsem se s tím lopotil, nedařilo se mi to napravit. Nástroje jsou sice v textovém editoru blogu přímo, ale ač změnu uložím, aktualizuji blog, změna neproběhne. Zkusil jsem to několikrát. Já ovšem o změně webu zatím neuvažuji, jsem na to příliš zvyklý. Byl jsem na tento nedostatek čtenářem blogu upozorněn, jako by to vzniklo mou nedbalostí. Tímto to snad uvádím na správnou míru. Je možné, že se nedostatky budou opakovat. 
Ve středu jsem cestoval do Brna na schůzi spolku Sdružení monarchistů Brno. Na programu byla i informace o nově placené verzi našeho webu, který obstarávám. Sdělil jsem tedy, co se změnilo, kolik máme místa na data, kolik máme prostoru na tzv. přenesená data a sdělil jsem svůj názor na tvorbu obrázkových alb, totiž že to zabere moc místa a obrázky jsou pořád stejné. Můj názor je, že je lépe dát dvě fotografie do článku, ty patřičně zmenším, takže nezaberou moc místa, a pokud pisatel dodá hutný popisek, je z toho informace, která má mnohem větší cenu než deset obrázků s nepatrným popiskem či dokonce bez popisku. Domů mě zavezl kolega autem, což mi udělalo radost.
Docela zajímavý článek o situaci D. Trumpa, o stupidní propagandě a útokům proti němu jsem četl zde.  Hodně se sdělovací prostředky věnovaly a stále věnují teroristickému aktu s nákladním autem v Berlíně. No, ani se nedivím, že v Německu policie moc nekoná. Asi stačí se křivě podívat na migranta a už se na ně vrhnou všelijací stoupenci migrace. Takový policista je pak opatrný, aby neohrozil svou pracovní pozici. Ovšem Němci si zvolili sami Frau Merkel a jí podobné, takže sklízejí, co zasili.
Předseda vlády B. Sobotka hodnotil činnost své vlády. Nic zvláštního nesdělil, připustil, jak jinak, nějaké neshody mezi koaličními partnery, ale samozřejmě to prý nic nezkazilo. Významně jsme přispěli k hospodářskému růstu, řekl. Celkem souhlasím, oproti předchozí vládě je to mnohem lepší. Je i klidnější společenská atmosféra, nejsou žádné trapné aféry jako za vlády ODS a spol. Výhrady mám také, ale o těch jsem zde psal již dříve. Mám tím na mysli inkluzi ve vzdělávání, antikuřácký zákon, lex Babiš a politické šarády před blížícími se volbami. Politici ODS se samozřejmě nechali slyšet s kritikou. Jejich moudrost může vysvětlit i jejich námitka kritizující vzrůst minimální mzdy. Jakkoliv to může mít vyjímečně negativní vliv, tak v zásadě je to správné. Nikdo přece nepůjde pracovat za mzdu nižší než sociální dávky. Kritiku z leva podal předseda KSČM dr. V. Filip. Zmínil spoustu podaných návrhů neprojednaných sněmovnou. Prosazují prý jen svoje návrhy a z tohoto hlediska hodnotil situaci jako stejnou za vlády ODS.

neděle 18. prosince 2016

Nedělní deníček

Ještě něco ke kouření z rozhovoru na PL: „Od roku 1977 klesl počet kuřáků v České republice na polovinu, ale počet karcinomů plic a průdušek vzrostl tuším až pětinásobně – přesné statistiky jsou dohledatelné i na internetu. V čem je tedy problém? Nezpochybňuji škodlivost kouření, stejně jako škodlivost alkoholu, ale podle statistik karcinomem plic onemocní necelá čtvrtina silných kuřáků. Studie potvrzují, že na vznik plicních nemocí mají největší vliv radiace a spaliny jak z automobilů, tak z průmyslových provozů. A když porovnáme statistiku mrtvých na plicní choroby a pokles kouření a naopak nárůst průmyslového znečištění – včetně spadu radiace z pokusných výbuchů v padesátých letech – je jasné, že kouření může být něco, co oslabuje organismus, ale skutečný zabiják je jinde.“ Četl jsem to zde.


Známý politický bafuňář a turista P. Pithart nedávno zcela vylučoval svou prezidentskou nominaci, ale najednou už vypouští balónky, přece jen by se rád v té funkci viděl. Pan Pithart, nyní lidovec, dříve kovaný marxista. Rád poučuje. Vzpomínám, jak tyto lidi posměšně označovali v 90. letech, když si dělali ambice v Občanském hnutí – OH čili hydroxid. Takový rád cestuje a všude poučuje. Přijede do tropů, pronese poučnou řeč o velrybách, pak zase o pár set kilometrů dál tlachá o globálním oteplování a ledovcích a tak pořád dál. Rozumí všemu všude. Doma vyjde Mein Kampf od A. Hitlera. Kontroverze. A pan Pithart by docela souhlasil s vydáním, kdyby poučný výklad ke knize mohl sepsat on sám. Má prostě patent na všechno a my četbu můžeme interpretovat podle jeho návodu. Nyní se cítí i na prezidenta České republiky. Máme zde už kandidáta Michala Horáčka. Dříve rád sázel na koníčky, věnovala mu svůj vlídný zájem Státní bezpečnost, ale nezůstal po tom samozřejmě ani stín na jeho pověsti. Někdy v 80. letech směl jen tak vycestovat do USA. Kdo zná tehdejší poměry, tak si myslí své. No, bude to mezi touto „elitou“ těžké rozhodování.

Je nakonec docela legrační ta úporná snaha vybírat daně po těch nejdrobnějších živnostnících. Je také nezbytné uplatňovat velmi vysokou DPH na občanech? Jistě, musí platit daně všichni, ale hlavní problém je jinde: daňové ráje a miliardy tam ulité. O tom je podrobný článek  zde.  Kolik se takto odčerpá ročně z České republiky, je v článku uvedeno. Hned by bylo na řešení všech problémů. Ale čekat, že tímto se bude někdo důkladně zabývat? Občas se o tom mluví jako o problému, ale nikde nic. Kdepak, toho se nedočkáme. Nakonec kdo to tam převádí? Cožpak to zodpovědní činitelé netuší? Myslím, že skutečný zájem na řešení není. Tito lidé mají velkou moc v pozadí a uplatňují ji svými bohatými financemi.

Na stejném místě čtu o den později článek o novém generálním tajemníku OSN, je to Portugalec Antonio Gutteres. Článek je zde. Jsem zvědav, kam ten web naši novodobí censoři nakonec zařadí. Tento pán je zvolen jistě proto, že má „správné“ názory, cituji z článku: „Imigrace není problém, ale řešení!“ a „..evropské národy nemají právo kontrolovat svoje hranice. Místo toho musí vpustit do země houfy těch nejchudobnějších lidí na světě.“ Jsou tam připomenuty i výroky dalších vysoce postavených. Jasně je vidět, že jde o připravený a prosazovaný proces. Kdo tyto lidi vybírá, kdo je volí? Kde je nějaká demokracie? Odpovídám si sám: Žádná není, je to jen tlachání pro ohlupování veřejnosti. To předvedla v sobotu večer ČT24 Fokusem V. Moravce na téma Vláda lidu. Vypnul jsem to po chvíli, opravdu exhibice a tlachy.

středa 14. prosince 2016

Středeční deníček


V nedělních Otázkách V. Moravce na ČT 24 premiér B. Sobotka mimo jiné zase hovořil o sociální demokracii jako záruce sociálního státu. Pokud tady nebude u vlády, ti ostatní se obyčejné lidi starat nebudou. Hm, zdražuje se stále, vidím to v obchodech, teď jsem slyšel o zdražování jízdného. A vládne nám kdo? Cigarety se zdražily velmi, alkohol také (to mne zajímá, proto zmiňuji) mimo všeho ostatního. Tak co nám to vykládá. Přidají nám trochu na důchodech, ale to nepokryje ani to zdražování, natož  aby to vedlo ke zvýšení životní úrovně. Když ministr financí A. Babiš navrhuje snížení DPH na pivo v restauracích na 10 %, tak to je podle nich špatné. Jak je mu možno věřit? To že budou rozdávat byty bezdomovcům a cikánům mě rozhodně nenadchne a nepovažuji to za nic dobrého, stejně tak rušení vepřína v Letech a budování nesmyslného památníku pro občasné setkání pár cikánských bafuňářů. Já vím, že ODS, TOP 09 a podobné partaje se starají výhradně o svoje zájmy a šetřit budou na obyvatelstvu. Takže ty bych nevolil nikdy. Ale nakolik se od nich liší pánové ze sociální demokracie? Kolik z nich se pěkně obohatilo?  Viz aktuálně policejně řešený případ ROP Severozápad, všechno osoby z ČSSD a ODS (p. Paroubek to na webu Vaše věc opět glosuje jako snahu zbrzdit ČSSD). V tom televizním pořadu se mluvilo také o alkoholismu. Prý by se měly dávat výstrahy na láhve, sice ne tak drsné jako na cigaretových krabičkách, ale přece jen nějaké varování. Já se ptám. Jste tak hloupí, že si myslíte něco o účinnosti takového opatření? Copak ty obrázky na cigaretách či alkoholu něco změní? Já se na to ani nedívám. Jediné opatření je osvěta a vzdělání, hlavně u dětí a mládeže. Těm by se tyto věci prodávat neměly. V tématu o alkoholu zaznělo, že byly provedeny studie, z nichž vyplynulo, že o pár procent více žen konzumujících alkohol mělo i více případů rakoviny prsu. Blíže to nevysvětlili. Jak toto vůbec může někdo dokázat? Co všechno působí na zdraví člověka? To někde v uzavřeném prostředí dělali pokusy na lidech? To určitě ne. Tvrdit, že horní hranice konzumace piva je jedno a půl denně mi připadá úplně směšná. Každý člověk je na tom trochu jinak. Každý člověk má svůj životní styl a svůj jídelníček. To všechno by se muselo vzít do úvahy.

A v souvislosti s tím: Viděl jsem v TV zprávách také reportáž z pražských ulic. Měřili zkušebně kvalitu ovzduší. Škodlivé hodnoty desateronásobně(!) překročily zdravotní normu. Jde o drobné částečky, které se usazují v plicích. Ano, chápu – tažení proti tabáku, obrázky na cigaretových krabičkách... To je přece  jednodušší poukazovat na takového viníka, to se lépe moralizuje. Autem ale jezdí všichni a nikoho to netrápí. Copak asi ve městě působí lidem rakovinu plic? 

Hned v pondělí jsem si jel do Brna vyzvednout MacMini. Disk byl v pořádku, jen mi znovu naistalovali OS 10.6.8, data a aplikace mi zachovali. Stálo to pár stovek. Doma jsem si jen stáhl iPhoto, které tam nebylo, iTunes také nefungovalo, naštěstí jsem měl tuto aplikaci v zálohách a odtud jsem ji překopíroval a vše se napravilo. Totéž jsem musel učinit s aplikací VueScan, která slouží k obsluze scanneru. Na anglický systém jsem nainstaloval Jerryho lokalizaci, stejně tak jsem použil lokalizaci Safari z téhož zdroje ve verzi pro Safari 5.1.7 na skutečnou verzi 5.1.10. Prostě jsem si řekl, že to asi půjde a skutečně ano. Na závěr jsem použil aplikaci Monolingual a smazal jsem všechny nepoužívané jazyky, což ušetří spoustu místa. Jinak je vše v pořádku. Jsem rád, že k nejhoršímu nedošlo, bylo by opravdu divné kdyby SSD disk odešel po necelých dvou letech. Zajímavé je, že Monolingual nefunguje na macbooku s nejnovějším OS. 
Někdy minulý týden jsem ztratil debetní platební kartu. Nepřišel jsem na to, jak se ztráta stala. Ihned jsem zavolal do banky a nechal ji zablokovat. Objednal jsem si také hned novou, ale zase jsem to nějak popletl. Dosud jsem vždy užíval karty Visa, nyní jsem nějakým omylem objednal kartu MasterCard. No snad to z hlediska užití nic neznamená.

neděle 11. prosince 2016

Nedělní deníček

V nejzkaženějším světě je nejvíc zákonů.
Publius Cornelius Tacitus

V pátek jsem se dozvěděl o schválení protikuřáckého zákona. Tak přísnou podobu jsem nečekal. Někde už mají rozdělené kuřácké a nekuřácké prostory a je jim to nyní na nic. Je dnes divná doba, kouření se démonizuje, homosexualita je stavěna na roveň tradičního manželství – to jen tak z poslední doby. Rozvíjet téma lze do široka. Co je zdravé a co není? Rozhoduje vždy nějaká kampaň, kdysi to byla káva, nyní je to tabák, za pár let to bude něco jiného. Slyšel jsem také informace o bylinkových čajích. Chcete žít zdravě? Odložte cigarety, kupte si bylinkový čaj. Budete-li mít štěstí, trefíte zrovna ten, který neobsahuje pesticidy. Ovšem, ale mít to štěstí! – V pátečním TV vysílání se zákonu věnovali hodně. Slovo dostala náměstkyně min. zdravotnictví Lenka Tesca Arnoštová ze sociální demokracie. Modrooká blondýna, asi je podle toho vybírají. Tlachala o skvělém zákonu, který pečuje o naše zdraví. Moderátor nesměle namítal, že soc. dem. by měla zastupovat obyčejné pracující lidi, kteří obvykle (jen volně parafrázuji) neslyší na takové argumenty, kouří a stravují se tradičně, čili podle dnešních parametrů nezdravě. Ale kdepak, na to neslyšela. Slovo dostal také senátor J. Kubera z ODS, známý kuřák. Zeptal se paní náměstkyně, jestli mají k dispozici statistiky nemocnosti kuřáků a nekuřáků, on že je má.  Samozřejmě, toto nikdo nezveřejní. Ani paní náměstkyně se nechytala a mlela stále svoje o statistikách ministerstva, o strašlivém pasivním kouření atd. Pan Kubera je silný  kuřák, už by měl být z toho dávno pod drnem a není. Jeho manželka je nekuřačka a dohodnou se spolu vždy. U nás je to také tak, prostě doma nekouřím, nikoho s tím neobtěžuji. Z vlastní zkušenosti vím, že nekuřáci jsou nemocní zrovna tak jako kuřáci. Ale politikové to vědí lépe a musí na všechno nasadit zákony, co nejpřísnější. Dokonce hospodský pod sankcemi nesmí nalévat někomu, kdo by mohl pod vlivem alkoholu něco způsobit. To je také dáreček. Vše sešněrováno. Jednak proč nacpali do kuřáckého zákona zrovna takový nesourodý dodatek, jednak jak se v tom má hospodský orientovat? Někdo vypije víc a je zticha, někdo vypije trošku a je hlučný. Já osobně jim tento dárek nezapomenu. To je sice málo, ale třeba nebudu sám. Předseda soc. dem. B. Sobotka už zbrojí na příští volby. Mluví o programových cílech, je prý nutno se zaměřit na zaměstance, seniory apod. Jak to jde dohromady s tím, o čem jsem právě psal? Zajímavé je, že mluví o vyšším zdanění bohatých a poukazuje na nespravedlivě vysoké zdanění obyčejných lidí. To je samozřejmě pravda, ale jak to, že to vidí až teď, najednou se mu rozsvítilo v hlavě?  Není to nic než předvolební sliby. Stejně tak další expert soc. dem. M. Chovanec. Ten už předvídá brutalitu budoucí předvolební kampaně a útočí na A. Babiše. Jsou nějak nervózní z nízkých volebních preferencí a vymýšlejí taktiku. Kdo jim to uvěří?


V pátek jsem jel zase do Brna. Zkolaboval mi MacMini. Z Duhového servisu jsem se telefonicky dozvěděl, že by to mohl být poškozený disk  SSD, který tam mám vedle HD ani ne dva roky. Jsem zvědav, zda se na to bude vztahovat ještě nějaká záruka, či zda to nebude něco jiného. Čekám na telefonickou informaci ze servisu, potřebuji ho co nejdřív na práci.

středa 7. prosince 2016

Středeční deníček


V úterý jsem v TV zhlédl reportáž o americké firmě v mostecké průmyslové zóně. Investora prý povzbudil k činnosti kraj s nezaměstnaností. Televizní moderátorka v rozzářenýma očima a širokým úsměvem oznamovala skvělost investice. Budou vyrábět vonné svíčky, vyvezou se do západní Evropy. Zaměstnání zde najde 400 lidí. No a to hlavní: deset let úlevy na daních 250 milionů, další finanční pobídky při vytváření pracovních míst. Paráda. Já myslím, že po těch deseti letech to může investor zabalit a spěchat do další vstřícné země s daňovými prázdninami, levnou pracovní silou a vstřícností ve všech směrech. – Co tím stát získá kromě těch pár pracovních míst? Podle mě je to k ničemu. Naše republika se potýká s vývozem kapitálu. Taková firma zisk samozřejmě vyvede, daně neplatí... my tady máme vše zprivatizované, takže čemu se divit. I vodovody, elektřina a plyn, tedy strategicky důležité věci, vlastní cizí firmy. Zisky inkasují, stát může platit infrastrukturu, potrubí, dráty... Naprostá většina bank má zahraniční vlastníky, obchodní řetězce přišly odjinud. Zisky vyvádějí, o bezpečnostních rizicích se nemluví. Ale máme tu velké zahraniční firmy, sláva! Co ještě zbývá na privatizaci?
Vracím se ještě k volbám. Prezident M. Zeman se po nich dal slyšet, že je pro zavedení povinných voleb. To se mi zdá hrozné. Vím, že to někde mají. Ale proč povinně. Za minulého režimu to tak bylo. Každý věděl, že volby jsou zbytečné, ale musel jít. Dnes je to stejné. Lidé vědí, že senát je k ničemu, všelijací politologové i politici o tom mohou plácat, co chtějí. Lidé to cítí, že je to předražená zbytečná záležitost. Proto zvláště k těmto volbám se nehrnou. To je také výpověď o volbách.  Ale tu nechtějí slyšet a raději by to dali pod sankcemi jako povinnost. Viděl jsem nedávno video ruského emigranta V. Bukovského. V něm srovnával EU se SSSR. Je to velice trefné: západní varianta téhož. Video je zde: O_paralele_SSSR-EU on Vimeo.
Vánoce se blíží, i naše městečko má všelijakou výzdobu a organizuje prodejní akce. Zahlédl jsem i nějaké lidi v kostýmech – Mikuláš... Nemám Vánoce rád, jsou to hlavně svátky nakupování a konzumu. Jedině setkání s rodinou potěší. Budu moc rád, až nastane doba po Novém roce, kdy ty takzvané svátky skončí. – Počasí je celkem zimní, teploty kolem nuly, jinovatka. Ta na stromech a rostlinách vytvořila pěkné obrazce. Snad je to patrné i na obrázku dole. Je na něm pohled z okna do zahrad.


neděle 4. prosince 2016

Nedělní ohlasy


Počasí máme chladné, moc se mi ven ani nechce, ostatně mám hodně práce na doma. Z toho důvodu jsem neměl dost chuti psát blog. Pár ohlasů jsem sepsal v neděli.
Na začátku měsíce byl spuštěn ministerstvem financí systém elektronické evidence tržeb EET. Bylo kolem toho mnoho vstupů v TV, rozhovorů, článků... Nabyl jsem dojmu, že věc je dobře připravena a funguje. Pokud někdo zavře třeba hospodu údajně kvůli tomu, je za tím něco jiného. Třeba důchodce uvažoval, že ještě pár let bude čepovat pivo, ale zavedení EET mu za to nestálo. Ale jsou i jiné důvody, nebudu je opakovat. Nikdo nemůže tvrdit, že je to zcela špatné a že to je neúnosné. Pokud by měl ten názor, jistě udělá lépe, když se bude věnovat něčemu jinému, jednoduššímu. Vše vyžaduje určitou námahu. Stačí si nově zařizovat třeba živnost. Prostě se vším je spojena práce a náklady. Ale jestli to přinese nějaký podstatný výnos na daních, netuším, příliš tomu nevěřím. Je i spousta drobných živnostníků s malým příjmem. Jak to bude s nimi?
V pátek večer jsem na ČT 24 sledoval besedu s odbornicemi z Ústavu pro jazyk český. Zmíním se pouze o jednom. Dost času vysvětlovaly tzv. přechylování ženských jmen. Chápu, jak to vzniklo a proč to v jazyce máme. Nesouhlasím však s přechylováním cizích jmen. Pro mě je Hilary Clinton, Venus Wiliams atd. správně. Se skloňováním a časováním žádný problém nemám, to se vše dá nějak srozumitelně vyjádřit, takže mě svými argumenty nepřesvědčily. Navíc některá cizí přechýlená jména dají vzniknout odporným nesmyslům. Jde například o dvojnásobné přechýlení u ruských a bulharských jmen, kde je výsledek -ovová, ač původní podoba -ova naprosto stačí, i jmen islandských -dótirová (dótir přitom znamená dcera, takže nač nějaké přechylování?), řeckých -cisová (mužská podoba je -cis, ženská -ci) a různých cizokrajných jmen, která mají nějaký význam, ale zcela jiný, než jsme zvyklí. Mechanickým přechylováním vznikají nesmysly a je lépe se držet podoby jména tak, jak ho nositel jména sám užívá. Nelíbí se mi ani překlady zeměpisných názvů. Jsem pro názvy původní, tak jak jsou vytvořeny. Ovšem to nelze uplatnit důsledně. Nikdo nezačne říkat Wien místo Vídeň, ale Salzburg ano, Solnohrad je zbytečný.
V nedělním pořadu na ČT s názvem Nedej se zabývali stavbou mrakodrapu v Olomouci. Je mi jedno, jestli si mrakodrap, nicméně spíše mrakodrápek, v Olomouci postaví, či ne, jen bych se pozastavil nad argumentací. Zajímavé je, že když někdo dnes chce něco takového, tak je to označeno za momentální, podzřelý podnikatelský zájem, tedy nic moc, kdežto o starých stavbách se mluví jako o pokladech, které by to narušilo. Například žádný barokní sloup mě nikdy nezaujal, zdá se mi to přeplácané, také podle nějakých dobových mustrů postavené. Myslím, že též zcela účelově tehdejší mocní stavěli, co se jim zcela ideologicky hodilo. Po nějakém tom století se to stáří zdá tak úctyhodné, automatický je předpoklad, že tehdy měli při stavbách jen ty ušlechtilé záměry a patent na dokonalost. Tomu já samozřejmě nevěřím a řídím se pouze vlastním dojmem. Pokud jsem viděl vizualizaci panoramatu Olomouce s tím mrakodrápkem, nijak se mi to nezdálo narušující. Zrovna tak jako cokoliv jiného tam vidím, ovšem starého.

středa 30. listopadu 2016

Středeční deníček


V pondělí jsem cestoval do Brna. Kvůli termínu zdravotní kontroly jsem jel vlakem před 7. hodinou ranní. Je to obvyklý rychlíkový spoj Šumperk–Brno, pouze tento je však veden jen jako zrychlený vlak, to znamená, že má více zastávek. Doba jízdy však vyjde nastejno. V nemocnici jsem musel čekat asi dvě hodiny, než mě pan docent nechal zavolat. Prohmatal mi krk i jazyk, zeptal ze, zda to někde bolí. Výsledek je, že je to zatím v pořádku. Potom jsem jel do firmy, abych splnil slib. Zanesl jsem bývalé kolegyni, která se mnou udržuje kontakt kvůli práci dodnes, svoje domácí produkty, jejichž výrobu jsem popsal dříve v tomto blogu. Také jsem jí vzal zákusek ze zdejší cukrárny Mirka. Kolegyně se jmenuje také Mirka, takže ji to trošku pobavilo. Psala mi pak, že byl moc dobrý, že zrovna potřebovala „obalit nervy“ (měli zrovna před setkáním poradu). Rovněž nápoje další den velmi pochválila.
Minule jsem se zmínil o nové politické straně Realisté. Hned jsem byl upozorněn na článek jí nepřející a sám čtu další, třeba zde.
Inu: „Každá strana politická musí prodělati perzekuci. Tato perzekuce jest pro každou stranu velice zdravou lekcí a dělá jí to reklamu. Tak i strana mírného pokroku v mezích zákona, respektive její členové museli prodělat určité fáze perzekuční.“ Tak píše ve svém dílku Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona Jaroslav Hašek. Třeba tato „moudrost“ zabere i realistům.
B. Sobotku podporuje v kandidatuře na volbu předsedy sociální demokracie jedna krajská organizace za druhou. Je to ubohé. Proč to vůbec dělají, když je vše jasné? Četl jsem pak, že se přece jen našel jeden politik, který se chce stát předsedou strany, a to Jeroným Tejc z Brna. Je to člověk opatrný, bez charismatu, myšlenkově ničím nepřispěl... Dlouho váhá, než se rozhodne. To by sociální demokracie asi dobře neudělala, pokud by uspěl.

neděle 27. listopadu 2016

Nedělní deníček


V pátek jsem na ČT sledoval pořad Český žurnál. Byl věnován exekutorům, dlužníkům a okolnostem. Zdůrazňovali všelijaké lidské osudy v protikladu s podnikáním exekutorů. Inu když jsou exekutoři podnikatelé, a to ze zákona jsou, tak se přiměřeně chovají. Lidské osudy na mě dojem nedělaly.  Proč taky? To, že někdo dělá dluhy, vytlouká klín klínem, nebo je prostě nedbalý, nestará se, nezajímá o povinnosti... dluh roste a najednou připadá nelidský, to mi nepřipadá politováníhodné. Není to žádný sociální problém, který by se měl řešit sociální prací dotovanou ze státního rozpočtu, jak v závěru pořadu demagogicky prosazovala redaktorka. Lidé jsou svéprávní a zodpovědní za svůj osud a každý si tedy následky musí nést sám. V pořadu byla ukázána situace v Norsku. Tam je to způsobeno také nerozumným zadlužováním, braním si spousty kreditních karet. Lidé chtějí mít vysokou životní úroveň, tak sáhnou po snadno dostupném zdroji. Na splácení moc nemyslí. Také bylo ukázáno Japonsko. Tam je tato problematika považována za věc jednotlivců, jinak se tím nikdo nezabývá. Lidé řeší problémy sebevraždou, tedy v duchu japonské tradice. Kdo tak skončí, je však očištěn od dluhů.  – Zrovna tak jsem zahlédl jakousi akci, při níž lidé jaksi zkusmo nocovali na ulici. Jakýsi happening na solidárnost s bezdomovci. Podle mě pitomost. Proč se válet někde v noci na chodníku? Čemu to pomůže? Jen že se aktéři dostanou do televize, pronese se pár prázdných floskulí a tím věc skončí. Bezdomovcům se nepomůže ani jich neubude. Lidé přijdou o svůj domov různě. Opět je to většinou z nezodpovědného chování. Každý zde měl původně svůj byt. Pokud to neměl právně ošetřeno a rozvedl se, třeba musel sbalit svršky a jít. Ale mohl si pronajmout třeba garsoniéru a snažit se z problémů dostat. Ale to může jen řádný člověk. Nikdo nemůže jen tak skončit na ulici. Ale přesto se tam někteří ocitnou. Většinou alkohol, drogy, lenost, tupost, lhostejnost, špína... Vymlouvat se a svádět to na někoho či něco je jednodušší než vlastní úsilí o pozvednutí se. Lidé nejsou andělé, někteří mají sníženou inteligenci, lhostejnost k čistotě a pořádku, různé špatné sklony. Pak se divme nad těmi špinavými a otrhanými individuy, co se válí po nádražích, pod mosty, vykrádají zahradní chatky atd.

Politolog Petr Robejšek oznámil založení nové pravicové strany Realisté. Mají i svou internetovou stránku Realisté. Četl jsem vícekrát jeho články, líbily se mi. Co má znamenat toto, netuším. Komentáře uvažují, že podobně jako A. Babiš je zde hlavní další bohatý podnikatel, který za tím projektem stojí, více zde. Možná ano, možná ne. Bez peněz se s politikou začínat nedá, takže bez takové podpory to nejde. Možná nabídnou něco inteligentnějšího a slušnějšího, než je ODS a TOP 09. Uvidíme časem. P. Robejšek píše: „Strana, jejímž růstovým hormonem nejsou ambice, ale myšlenky.“ No, že by mohla existovat strana bez kariéristů, to se zdá málo pravděpodobné. To vše ukáže čas. „Ke klíčovým tématům realistů (...) jednoznačně patří silné regionální hospodářství a sebevědomá komunální politika.“ To se píše jinde. Zní to sympaticky, ale zatím je to neurčité. Hlavními dokumenty jsou Realistická deklarace a Realistický kodex. Takové věci jsem zatím jinde nečetl. Nepochybuji, že budou následovat rozmanité útoky na tuto vznikající stranu. Vážná konkurence je nebezpečná.

čtvrtek 24. listopadu 2016

Čtvrteční deníček

Premiér Sobotka pořád projednává s koaličními ministry jejich práci. Jednal s ministrem dopravy, nechal se slyšet o jednání s ním a že dál bude sledovat jeho práci... nyní zase s ministrem kultury. Je mi to směšné. Má na ně nějaký názor? Má o nich informace ze svých zdrojů jako předseda vlády? Určitě, tak na co takové tirády? Politikové u nás jsou vesměs podivné figurky. Není mezi nimi skutečná rázná osobnost, chlap, který jasně a rázně sdělí svůj záměr. Jen se pořád vymlouvají, vykrucují, mlží... Není třeba nikdo, kdo by řekl rázně, je třeba zásadní změna – a já budu kandidovat na post premiéra, nebo já trvám na výměně toho či toho ministra. Vše jen zákulisní pikle, ubohost. Když vidím ty jejich rozšklebené obličeje, ty figurky jako z panoptika, kroutím nad nimi hlavou. Proč nikdo nepráskne pěstí do stolu a neřekně rázně: já to vidím takto a chci toto...
Projednává se zákon o tzv. střetu zájmů. Souhlasím s názorem, že je to účelově namířeno proti A. Babišovi. Argumentace vlastnictvím sdělovacích prostředků je úplně směšná. Noviny čte nepatrné množství lidí, rozhlasová stanice má zanedbatelný vliv. Aby někdo mohl ve svůj prospěch využít sdělovací prostředky, musel by vlastnit celoplošnou televizi. A využívání televize, to je přece známá věc. Kdyby jim šlo o nestrannost, pak by zrušili relikt minulosti, tzv. veřejnoprávní televizi. Ale ono je pro ně pohodlnější, když si občané musí platit tuto televizi, která musí hlásat volební záležitosti partají a dávat jim hlas denně k hlásání jejich názorů. Pokud by byla Česká televize soukromá, není nic jednoduššího, než zákonem určit, kolik jejich názorů musí odvysílat. Také by mohli vypsat výběrové řízení na zřízení čistě zpravodajské televize. Možností je více.  A pokud Babišovi vyčítají firmy, tak je to také příliš průhledné. Šli s ním do koalice, věděli to předem, co je zač. Sami si různí poslanci a pod. nasbírali majetečku různými způsoby, žádní troškaři či čisté lilie to nejsou. Nemají mu co vyčítat, ale bojí se ho, a to je důvod. Zpočátku si jistě mysleli, že jeho popularita pohasne, ale tento předpoklad se nesplnil. A volby se blíží.

No a ve středu schválil evropský parlament jakousi rezoluci Strategické komunikace EU jako vzdorování propagandě třetích stran. Tvrdí, že Rusko poskytuje finanční podporu opozici v zemích EU a rozvrací je tak. No je tam těch nepodložených blábolů více. Připadám si jako za minulého režimu. Zákazy a cenzurou budou rozvíjet demokracii. Moc se činí zase frau Merkel, ta si představuje přímo cenzuru jako přiměřený postup. Kdo strčí svůj drzý rypák do naší kvetoucí evropské zahrádky, dostane po něm. Děkuji pěkně za takové demokratické názory.

středa 23. listopadu 2016

Středeční deníček

Premiér Sobotka odvolal zatím dva ministry – Sv. Němečka (zdravotnictví) a J. Dienstbiera (lidská práva, legislativa). Jsem tomu rád. J. Dienstbier jemi velmi nesympatický, jak svým projevem, tak svou zbytečnou činností či spíš nečinností. Takové ministerstvo patří vůbec zrušit. Sv. Němeček mi byl také nesympatický svým projevem, nejvíc mi vadil svým protikuřáckým fanatismem. S tím bude ovšem jistě pokračovat kdokoliv další. Na ministry z jiných stran si B. Sobotka netroufá. Zajímalo by mě, co si od této činnosti slibuje. Má to být gesto vůči veřejnosti? Jako že dělá opatření v zájmu aktivizace strany po neúspěchu ve volbách? – Lidovecký ministr zemědělství M. Jurečka zase tlachal v úterý večer v TV o setkání lidovce D. Hermana s dalajlámou. S uspokojeným bafuňářským výrazem ve tváři se rozhořčoval na vztahy s Čínou, která brání setkání s pouhým duchovním. Zajímavé bylo že moderátor místo aby mu namítl, že soukromé setkání by nikomu nestálo za řeč, že problém byl v tom, že svévolně zvolil oficialitu na přímo na ministerstvu, tak trapně kladl bezvýznamné otázky. Toto jen mate veřejnost. Asi to dělají schválně.
V úterý večer jsem zaznamenal problémy s internetem. Používám gmail, takže pošta, dále blog, vyhledávač... nefungovaly, i některé stránky (které nejsou Google, ale možná hostují na jeho serverech) se načítaly nemožně pomalu. Dozvěděl jsem se o výpadku Google na území střední Evropy.  V TV zprávách k tomu promluvil jakýsi odborník na internetovou bezpečnost, dal sice najevo, že nic jistě neví, ale mluvil o kyber útoku. Zdůvodňoval to tak, že shodit Google je pro hackery prestižní záležitost. No nechápu pana analytika, že tak plácá. Jestliže jde o celkem malé území, tak nejde o Google jako celek. Asi ve 21.20 mi začal Google normálně fungovat, takže chybu celkem rychle odstranili. 
Četl jsem zajímavý článek fyzika Stephena Hawkinga, jehož si velmi vážím. Článek je zde. Myslím, že možnost člověka žít někde jinde ve vesmíru je stále ve fázi sci-fi. Je možno se dívat se na filmy StarTrek či StarWars, ale to jsou pohádky mimo jakoukoliv realitu. Velký problém je už jen palivo pro rakety, dále člověk není uzpůsoben na život nikde jinde než na Zemi, ani v současných raketách.
Zaujala mě i nformace o doručování zboží dronem. Vím, že to už někde ve světě funguje, u nás to prý zkusí Mallcz. U této firmy jsem už vícekrát nakupoval. Informací bylo více, jedna je zde. Možná se něčeho takového časem dočkám.



neděle 20. listopadu 2016

Víkendový deníček


V sobotním programu ČT24 Historie.cz se probírala tzv opoziční smlouva uzavřená v roce 1998 mezi sociální demokracií, vedenou M. Zemanem, a ODS vedenou V. Klausem. Po vítězství v předčasných volbách Zeman nabídl spolupráci lidovcům, dokonce J. Luxovi nabízel funkci předsedy vlády. Ti to však odmítli. No a co nyní mělo nastat? Prostě dohodla se spolupráce v dalším složení. Nic zvláštního na tom nevidím, je to běžný postup i kdekoliv jinde ve světě. Samozřejmě Havlova klika spustila svou nenávistnou kampaň a celou věc démonizovala jako něco amorálního. To, že si politici dělili pozice? A co měli dělat. Jak to měli udělat? Jako negativní příklad se bere i tehdejší situace v České televizi. Její zaměstnanci odmítli uznat zvoleného ředitele J. Hodače. To je snad správný postup? Davy pražské havlistické kliky dělaly před televizí rozruch. Hodač jmenoval jako šéfku zpravodajství J. Bobošíkovou. I tu zaměstnanci halasně odmítli. Odboráři v TV se chovali, jako by televize patřila jim. Nesouhlasil jsem s tím tehdy, nesouhlasím ani nyní. Nejsem žádný stoupenec V. Klause či M. Zemana, spíše naopak, resp. jsou mi zcela lhostejní. Hodač i Bobošíková byli schopní novináři, byli to lidé na svém místě. Klaka je nakonec vyštvala. Je mi jedno, co kdo o tom i dnes žvatlá, svůj názor si ponechám.
Frau Merkel oznámila, že i po 11 letech ve funkci kancléřky to zkusí i nadále. Podle České televize má zhruba 50procentní podporu obyvatel. Pokud se jí to podaří, zařadí se prý vedle velkých kancléřů minulosti W. Brandta a H. Kohla. No to musí mít člověk opravdu dost fantazie, aby ji srovnával s nimi. A Němci, pokud ji zvolí znovu, tak prokážou, že zdravého rozumu moc nepobrali. Asi jsou moc spokojeni s migrantskou politikou. Pokud jde o genialitu Frau Merkel, mám jednu drobnou poznámečku: Udělal jsem si kdysi tento záznam dle TV vysílání: „Ve středu 14. prosince 2012 ve zprávách na ČT24 byl záběr, na němž Merkel sdělila, že pokud bude finanční unie a pokud napraví nedostatky Eura, vyjde Evropa z krize úspěšně a ještě silnější. Na to si rád počkám.“ Tak jsem si počkal a nyní? No jak je ta Evropa posílena finanční unií i jinak, vidí snad každý.
A nyní pár receptů: Bydlím ve venkovském městečku. Všude v okolí roste spousta různých užitečných stromů a keřů. Proto jsem je také využil. Bohužel ořechy pomrzly, takže úroda žádná. Černý bez měl bobulí dostatek, ale nedostatek vody a sucho způsobily nerovnoměrné zrání, zatímco jedna část byla zralá a zasychala, druhá část byla ještě zelená. Velikost bobulí byla nevalná. Nicméně nasbíral jsem jich dostatek a vyráběl jsem likér. Na jednu dávku je třeba dvou litrů bobulí, pečlivě přebraných a zbavených jakýchkoliv příměsí a stopek a propláchnutých vodou na sítu, jeden litr vody, jeden kg cukru, sáček vanilkového cukru, šálek silné uvařené kávy, půl litru rumu, já ovšem dám celý litr rumu, a používám Božkov speciál kávový. – Bezinky vaříme cca 15 minut, přecedíme je přes hustý cedník, hmotu na něm jen lehce zmáčkneme. Šťávu svaříme s cukrem, po vychladnutí přidáme kávu a rum. Likér je hotov. Já ovšem celkový produkt ještě naředím s Hanáckou vodkou v poměru 1:1, nebo lze i jinak, podle chuti. To je verze pro fajnšmekry. – Dále jsem zpracoval také šípky. Šípkový likér vyrábím takto: 60 dkg dobře zralých šípků zbavíme stopek a okvětí. Každou bobuli propícháme vidličkou. Pak je zalijeme ve sklenici jedním litrem vodky. Necháme macerovat cca 10 dní, pak tekutinu slijeme a naředíme ji dalším litrem vodky a přidáme 60 dkg cukru. Po rozpuštění je hotovo. Pije se vychlazené. – Dále jsem zkusil šípkové víno. Na to je různých receptů spousta. Já jsem použil 1,5 kg očištěných šípků, 1,5 kg cukru, tři litry vody. Šípky se mají použít zmrzlé. Ty jsem neměl, dal jsem je tedy na pár dní do mrazničky, po vyndání změkly a vypadaly jako zmrzlé. Zalil jsem je vodou s cukrem a přidal jsem obyčejné pekařské kvasnice. Několik týdnů to kvasilo ve velké  sklenici opatřené kvasným kloboučkem. Pak jsem tekutinu slil do lahví a nechal dalších pár týdnů ustát. Musí zmizet jakékoliv prvky kvašení, na dně se usadí kvasnice. Z těch jsem víno asi dvakrát stáčel. Výsledek je čistý svěží nápoj. Kolik obsahuje alkoholu, zatím netuším. Mohl jsem k přípravě použít pravých tekutých kvasnic. Pokus jsem učinil, ale asi jsem to neudělal správně a ony nekvasily. Takže proto ty obyčejné kvasnice. Ze zkušenosti vím, že jdou použít.

čtvrtek 17. listopadu 2016

Zase jakýsi svátek


Když jsem si ve čtvrtek pustil televizi, teprve jsem si uvědomil, že je jakýsi státní svátek 17. listopad. Ano, v roce 1939 gestapo zasáhlo proti studentům. Je to historická věc, jinak nevím, co s tím dnes. A 17. listopad 1989? To byla fraška, nevěřil jsem tomu už tehdy. Pamatuji si na týden demonstrací v Brně v té době. Řečnil tam kdekdo, tu ten, tu onen, tu cikán a korunu všemu nasadil tajemník KV KSČ. Sice se s nadšením nesetkal, ale věc se stávala stále jasnější. Pořád jsem čekal, že se objeví policie a vše rozežene a pozatýká. Ale nikde nic, klid a tajemník svou přítomností byl výmluvný. To vše mi bylo velmi divné. No, později mi to více došlo. Prostě žádné sametové revoluci nevěřím. V televizi nyní ukazují jakési demonstrace, tu v Praze, tu v Táboře atd. Viděl jsem klidné masy lidí zvolna kráčející, tatínci s dětmi na krku, skupinky barevně oblečených lidí, kteří jaksi křepčí v davu a vyvolávají náladu. Zaslechl jsem něco z projevů, melou o demokracii, organizují jakýsi budíček pro občanskou společnost, nachystali si metály pro jakési osobnosti... nechápu to. I z Brna jely na pražský Albertov dva autobusy se studenty. Tady se někdo o něco snaží. O co jim jde? Pořád slyším, jak někdo vykřikuje o rozdělené společnosti. Co to má být? Ti dnešní studenti jsou naprosto nevěrohodní, studovat může každý, kdo na to má, jak dlouho chce, škol je jako máku, podprůměrní studenti procházejí do vyšších ročníků. Je to všechno strojené, nepravdivé, jaksi směšné.
President B. Obama si zajel do Německa na rozloučenou. Sice Frau Merkel odposlouchávali, ale to s ní nehnulo, od přátel se to přece snese. Nyní se stále usmívali, ujišťovali se o nerozborném přátelství, vychvalovali vlastní důležitost. Jsou to dva prolhaní šašci, kdopak jim může cokoliv věřit?
Slyšel jsem o návrhu zákona na ochranu presidenta republiky. V televizi i na internetu je mnoho hlasů proti, hrozně jim to vadí. Já bych s tím souhlasil, můj názor se shoduje s tímto článkem.

neděle 13. listopadu 2016

Na konci týdne


D. Trump stále plní obsah sdělovacích prostředků. Komentáře jsou velmi různé.  Analytik P. Žantovský stojí za přečtení. Podrobně zmiňuje i tu genderovou poradkyni, kterou jsem dříve také zmínil jen jako příklad tlachů. Přikládám zde úryvek z jeho hodnocení D. Trumpa: 
„Už jsem říkal, že zafungoval prvek zklamání z Baracka Obamy a z demokratických slibotechen, které ze svých slibů nesplnily pranic. Dostat na program postavený na určitých prvcích nacionalismu, určitých prvcích xenofobie, určitých prvcích politické nekorektnosti, výraznou nadpoloviční většinu volitelů, jak se to povedlo Trumpovi, je úžasný úspěch, který samozřejmě nelze připisovat jenom jemu, ale celkové atmosféře ve Spojených státech. Když se to Trumpovi nepovede naplnit, tu obrovskou důvěru, kterou dostal, tak si myslím, že vrhne Ameriku do hluboké společenské krize a nechci to ani domýšlet, kam až to může vést,“ říká Petr Žantovský. Celý článek je zde.
Četl jsem také článek o oblibě velkých nákupních center. Nic nového, o tom se mluví už léta. A čemu se divit? Je tam pěkně vše pohromadě, kolem obrovská parkoviště, autobusová doprava z města zdarma. V centrech jsou kromě nejrůznějších obchodů a služeb, kavárny, kina, restaurace, odpočinkové zóny, různé atraktivity... Je tam příjemně v létě i v zimě. Je zajímavé, kolik lidí to veřejně odsuzuje a tvrdí, že jedou raději do přírody, na hrady a zámky... No poslouchat bajky o Bílé paní a koukat na brnění či nějaké salonky šlechty, obrazové galerie předků... nebo autem putovat někam k lesu, dupat chvilku mezi stromy a pak se děsit z klíšťat a mravenců, co je na tom tak úžasného? Spousta lidí na venkově říká „tady nic není...“ a touží po velkoměstě. A co je to město jiného oproti centrům? Zase ulice plné obchodů, barevných výkladů, služby, kavárny, restaurace, plno lidí... Takové obchodní centrum poskytuje něco podobného, jen trochu koncentrovaněji a účelněji. Je zbytečné to odsuzovat a přitom tomu v nějaké formě holdovat. Já sám tam zajdu zřídka, do hypermarketů vůbec rád nechodím. Ale nevadí mi to. Když tam manželka něco chce nakoupit, nechám ji, čekám venku. Čelý článek je zde. 
V pátek jsme  oba jeli do Brna na preventivní oční prohlídku. Vždy si na takovou cestu připravím větší program, abych toho maximálně využil. Zašel jsem do firmy, pro kterou nepravidelně pracuji, pak do obnovené prodejny kávy na Kounicově ulici. Brazilskou kávu, kterou mám nejradši, neměli, tak jsem vzal kávu z Peru. Po oční prohlídce, která se protáhla, jsem spěchal na nádraží, naštěstí jsem stihl aktuální vlak do Blanska. Tam jsem jel pro vyřízenou reklamaci u firmy Tescoma. Jak jsem se již dříve zmínil, tato firma vychází zákazníkům vstříc a s reklamacemi žádné problémy nedělá. Současně jsem se stavil v tamější cukrárně a něco tam zakoupil. Musím ji pochválit, je to nejlepší cukrárna, jakou znám. Přitom jde o docela prostý obchůdek s pultem a pár stolky. Pracují ve svém prostoru, ceny drží nízko, zákusky jsou vynikající, křehké a nepřeslazené. Káva je zde také dobrá, užívaná šlehačka je mléčná, což považuji za přednost. Stihl jsem pak přímý autobus do Vyškova, cesta je to zdlouhavá. Ve Vyškově jsem se stavil ve firmě Infos, poskytovateli internetu, pro fakturu za  naprogramovaní rozbočovače k telefonu (přes internet), práci před týdnem u nás provedli. Pak jsem na nádraží počkal na motoráček do cílové stanice Nezamyslice. Tím rád jezdím. Tak jsem strávil téměř celý den na cestách. Nezbyl mi nikde čas na jídlo a nápoje, takže jsem se příležitostně posiloval jen věcmi z tašky – rumem a cigaretami. A bylo mi dobře.

čtvrtek 10. listopadu 2016

Středeční deníček


Ve středu ráno jsem šel jako obvykle na nákup do Hanačky.  V prodejně potravin mě pobavilo, jak tam lidé spontánně hovořili u pultu s lahůdkami o amerických volbách. To jsem opravdu ve venkovském městečku nečekal. Když jsem přišel domů, hned jsem četl, že vítězem voleb je D. Trump. Ač se propaganda včetně té naší moc snažila, dopadlo to jinak. Já jsem tomu raději, H. Clinton jsem považoval za větší zlo. Ale popravdě jsem si myslel, že ty volby zmanipulují ve prospěch H. Clinton, nicméně rozdíl v hlasech se asi ukázal příliš velký. Nebo ti, co v pozadí tahají za provázky, nakonec usoudili, že H. Clinton není ideální kandidát? No, stejně se od D. Trumpa asi moc dobrého čekat nedá. Jakýkoliv president je jen služebník těch, co to všechno  platí. V kampani nasliboval radikální změny. Sliby přinesly mnohá očekávání. Pochybuji, že kromě desiluze voličů něco zásadního bude následovat. Naše sdělovací prostředky neustále věc komentují. Vybírají si kdejaké „osobnosti“, aby sdělily svůj komentář. Tak jsme slyšeli obstarožního hudebníka pop music, co si myslí, tu zase lkala nad výsledky genderová poradkyně, sídlící v USA, a tak dále. Je jedno, co kdo tlachá, prostě uvidíme, co nastane. Je zbytečné vydávat různá kategorická prohlášení. D. Trump ve svém prvním projevu mluvil opatrně, vychvaloval svoji soupeřku H. Clinton (jakpak o ní mluvil  ještě před pár dny?). Také jsem četl, že hned volal do Soulu a ujistil Jižní Koreu, že v podpoře se nic nemění (předtím mluvil, že státy před nebezpečím od jiných podporovat nehodlá). A tad dále. Takže spíš čekat, co bude opravdu jiného.

neděle 6. listopadu 2016

Nedělní deníček


Ve zprávách se objevují články o řádění imigrantů. V Británii jsou celé čtvrti měst, kam se bílý Brit neodvažuje vkročit. Soudí se tam podle islámského práva, muslimové mají pytle peněz a skupují nemovitosti. Chudáčci, trpící ve své vlasti, že?  Ve Švédsku zase požáry a násilí. Inu, kdo chce kam, pomozme mu tam. Italové zachraňují tzv. uprchlíky na gumových člunech u břehů Afriky. Vozí si je domů. Jistě na to dostávají dotace, vyplatí se jim to. Potom ovšem budou zase kvílet, že jim jiné státy v umisťování migrantů nepomáhají. Pokud jim Evropané přijímají tu jejich propagandu, sklidí zasloužené plody. Poslední zpráva – německý ministr vnitra údajně chce, aby migranti zůstávali ve zřízených táborech už v Africe. Tam by se teprve posuzovaly jejich žádosti o asyl. Ti, kdo na převozu migrantů vydělávají, by tak byli odstaveni od tohoto hnusného podnikání. Podaří-li se to zavést, netuším, blbců je v samotném Německu víc než dost a už se nechali slyšet, že je to porušování práva na asyl. Takže uvidíme časem.
Premiér B. Sobotka se dal slyšet, že vymění některé své ministry. Zoufalá snaha, která k ničemu nepovede. Především by to chtělo vyměnit samého premiéra. B. Sobotka by se spíš vyjímal mezi lidovci. Mohl by být kostelníkem ve Slavkově a hospodářským poradcem církve. Na to by se hodil. Sociální demokracie by potřebovala někoho mnohem výraznějšího. J. Paroubku, vraťte se zpět! Na stránkách Vaše věc často rozebírá situaci sociální demokracie a nepokrytě radí, co by se mělo dělat. Je vidět, že tím pořád žije. Třeba zde nebo zde a je toho více.
Ve středu jsem cestoval do Brna na schůzku vedení Sdružení monarchistů Brno. Měla se konat v restauraci L.A.G. (odbočuje se tam z Pekařské ulice), na místě však bylo jasné, že to nepůjde, z provozních důvodů měli zavřeno. Spatřil jsem kolegy, jak jdou po schodech směrem k Anenské ulici, takže jsme se sešli a rozhodli se usadit se v restauraci tam. Jde o takovou obyčejnou, zakouřenou pivnici, ale našli jsme vhodný stůl sami pro sebe. Po zhodnocení situace, ekonomických záležitostí apod. jsme se rozcházeli. Jeden z kolegů jel autem do Prostějova, takže mě vzal s sebou. Jeli jsme přes Křenovice, kde jsme vysadili předsedu, a pak už se cestovalo kolem Vyškova do Ivanovic. Vystoupil jsem  na náměstí, ukázal jsem kolegovi směr na Drysice, kde je nájezd na dálnici k Prostějovu. Pak jsem už byl za chvíli doma.
Sdružení monarchistů je spolek, pro jehož činnost lze použít termíny historie a náboženství. Členové jsou vesměs katolicky orientovaní, obrácení do minulosti nostalgickou vzpomínkou na monarchii. V činnosti se to projevuje pořádáním historických přednášek a každý rok se pořádá v brněnské katedrále mše za posledního habsbursko-lotrinského císaře Karla I., jenž byl církví blahoslaven. Členové jsou zainteresováni na vojenské historii, jednak jsou zde členové původně vojáci z povolání, jednak stoupenci sdružení vojenské historie apod. Já se z toho vymykám, náboženství jsem se zcela odcizil, vojenskou historii také moc neprožívám. Například vzpomínky na bitvu u Slavkova moc nechápu. Napoleona Bonaparte považuji spíš za původce zla a smrti statisíců vojáků i ostatních. Nemám rád, když si někdo hraje na vojáčky a simuluje v přestrojení průběh bitvy. Jinak však členové spolku nejsou žádní svatoušci, je to celkem příjemná společnost. Na návrat monarchie nevěřím. Ve světě se najde ještě dost monarchií, jsou to pozůstatky minulosti, zvl. v Evropě. Jejich představitelé nemají většinou vliv na běžnou politiku, jsou jakýmsi historickým symbolem státu. Berou si za životní partnery herce, trenéry a jiné tzv. populární osobnosti. Takže spíš náměty pro bulvár. Na panovníka z boží milosti nikdo nevěří, to je středověk. Samozřejmě má šlechta stále určitou přitažlivost, vidíme to i u nás ve vztahu ke K. Schwarzenbergovi, mnozí, zejména mladí lidé, jím byli přímo unešeni.
V sobotu bylo dost chladno. Po poledni jsem si šel vyzvednout kolo, které jsem svěřil místnímu servisu. Pán mi vysvětlil, co s ním provedl, zaplatil jsem a rozloučili jsme se. Projel jsem se, řídítka již byla pěkně fixována, spokojeně jsem ho dovezl domů. Pak jsem se vydal na fotbal, konalo se poslední podzimní utkání.  Tým Hoštic-Heroltic, na spodku tabulky, odešel s přijatelnou porážkou 3 : 1. 

úterý 1. listopadu 2016

Deníček na středu


Jak jsem četl, papež se zúčastní oslav vzniku a zavedení reformace ve Švédsku. To mě překvapilo. Švédsko se odtrhlo od katolicismu a celkem násilím panovník nařídil novou víru celé zemi. Jistě, vžilo se to, mají dnes národní církev spjatou s dějinami, věřících však pomálu. O čem to vše svědčí? Ekumenismus je již dlouholetá věc. Dokonce mezináboženský. Vlastně tak vzniká jedno náboženství. Toto je trend celosvětový. Všude se uměle stírají rozdíly, nikoliv rozmanitost, ale zglajchšaltování všeho. Ve škole se tvrdí, že inkluze je jediná správná. Dítě je psychicky/tělesně vadné, ale patří mezi normální děti, není rozdíl. Máme tu násilnou imigraci. Černoši a jiné podobné rasy se řízeně vedou do Evropy. Jakákoliv námitka a odpor se odmítají a trestají jako šíření nenávisti. Podporuje se feminismus, nejsou přece rozdíly mezi muži a ženami, že? Homosexuálové a další takové úchylky jsou rovněž podporovány, klasická rodina je přece přežitek, že?  Celkově mám dojem, že má vzniknout nějaká podivná směs-rasa v Evropě, mají zaniknout národy se svými tradicemi a kulturou. Jednotné multi kulti má zelenou. Má zde vzniknout podajné obyvatelstvo nízkého IQ, která bude pracovat bez odporu za drobnou mzdu, resp. mnozí z nich budou živeni prací ostatních různými dávkami. Zábava je upřednostňována pokleslá, hollywoodské filmy jsou přece vrcholem umění. Kdepak je starý evropský film? Inscenace klasické opery probíhá ve stejném duchu jako Hollywood. Vznikají přihlouplé muzikály s rádoby hvězdičkami tohoto pop umění. Máme plno super a hypermarketů, všichni do sytosti si mohou užívat nakupování náhražkových šuntů, a budou spokojeni. Není to nic, co bych já vymyslel, stačí pozorovat a číst. Coudenhove-Calergi je uznávaný evropský prorok, různí ideologové USA (třeba Thomas Barnett, poradce býv. ministra obrany D. Rumsfelda), OSN (třeba G. Brock Chisholm, býv. řed. Světové zdravotnické organizace), světa vyvolených jednoho procenta populace (třeba Bill Gates, Rockefeleři...)... ti i jiní se vyjádřili zcela bez okolků, není to žádná konspirace. Proč se Frau Merkel tak snaží? Proč soudci v Holandsku právě stíhají politika G. Wilderse, který se trošku vyjádřil proti Maročanům? Kdepak je svoboda slova? Demokracie? Ale, ale –  přece slovíčky lze překroutit a odůvodnit cokoliv. Dobrá metoda je i mlčení a mlžení, odpovědi na otázky neurčité, neúplné neb i žádné.
K americkým volbám tentokrát viz zde. Ať už nás konečně přestanou poučovat o americké demokracii.
Kdysi jsem si zaznamenal tento text: 
Duchovní otec hospodářských reforem za vlády R. Reagana P. C. Roberts:
( ...)Spojené státy jsou řízeny oligarchií. Tady žádná demokracie neexistuje. Je to všechno faleš, přetvářka, show. Amerika je ve skutečnosti řízena Wall Streetem, vojensko-bezpečnostním komplexem, ropnými společnostmi, zemědělskou lobby a v menší míře pojišťovnami a farmaceutickými firmami. A samozřejmě Americko-izraelským výborem pro veřejné záležitosti. To je velká, mocná lobby, která zajišťuje, že Spojené státy budou vždy chránit Izrael.
 (…)Kdokoli se chce ucházet o vysoký politický úřad – třeba o post kongresmana nebo právě prezidenta, musí sehnat obrovskou sumu peněz na volební kampaň. Rozhodující fondy na politické kampaně mají v rukou silné zájmové skupiny, ona oligarchie, o níž jsem hovořil. Dostatečné peníze tak lze získat jen tak, že budete těmto zájmům sloužit. Kdo se vzpříčí a prohlásí třeba, že si nepřeje další válčení na Blízkém východě, jde od válu. Zákony tady píše oligarchie. A to, že je schvaluje Kongres a podepisuje prezident, to je jenom divadlo.“

neděle 30. října 2016

Víkendový deníček


Dne 28. října se slavil státní svátek. President M. Zeman udělil státní vyznamenání, mnohá in memoriam. Řád Bílého lva obdržel i kardinál D. Duka. Za co? Asi za úspěšné církevní restituce. Ale nechci se tím více zabývat. Jak jsem dříve napsal, nechápu tento svátek. Myslím, že to byl M. Zeman, který připomněl Masarykův výrok ve smyslu, že státy se udržují myšlenkami svého vzniku. Ono to vypadá na první pohled jako myšlenkově hodnotné, ale ve skutečnosti to není pravda. Jakými myšlenkami vznikají státy? Jaká je třeba myšlenka státu Kosovo? Jaké byly hlavní myšlenky vzniku Československa? Odžvanit se dá všechno, ale nic takového není. Tatíček Masaryk, president Osvoboditel, legionáři... jen mýty pro lid. Proto tento stát mohli politikové bez okolků odpískat a jeho existenci klidně ukončit. Vznikla Česká republika. Má tato republika nějaké myšlenky svého vzniku? Určitě ne. Prostě se domluvili, že lépe bude se rozejít, a udělali to. Pokud chtějí státní svátek, měli by zvolit vznik České republiky, odžvanit se to dá také. Ale zde zřejmě působí síla zvyku a stáří, což dodává myšlence státu ctihodnost a věrohodnost. Ale je to vše založeno na lži. Nikdy jsme nebyli nezavislí, vždy se zde moc odvozuje od mocenských sil z venku. Takže jaká vznešená idea státu? Směšné.
Když přišli komunisté k moci v roce 1948, prohlásili, že se musí rozbít veškeré staré státní formy a musí se vytvořit nové, ke světlým zítřkům vedoucí. Provedli to, něco fungovalo, něco ne. Tak zrušili třeba zemské zřízení. Země, které měly tisíciletou tradici, šmahem pera zrušili. Zavedli místo nich spoustu malých krajů. Po pár letech uznali, že se malé kraje špatně řídí a změnili to na velké kraje. Přišel rok 1989, komunisté sami odpískali svůj stát, svou vládu. Už jim skončil sovětský mocenský  sponzoring, jediná idea jejich moci. Po plynulém předání moci noví vládci odhlasovali špatnost zrušení zemí, inu proč by si trošku nekopli do těch zlých komunistů. Jiný význam to nemělo. Moravané se nedočkali samosprávy své vlasti. Nic páni poslanci měnit nechtěli. Po nějaké době zavedli opět zřízení malých krajů. Prostě jen úprava, ale k horšímu. Opět to není funkční. Čili jde jen o techniku moci ad hoc vymýšlenou, žádnou vyšší ideu to nemá. Jediná idea je zde primitivní centralismus. Ke komunismu a antikomunismu bych jen podotknul, že rozlišování je zde obtížné. Z bývalých komunistů byli najednou demokraté a antikomunisté. Neodsuzuji nikoho za názory, za to, že byl kdysi třeba komunista. Mohl i změnit názory, člověk se vyvíjí. Někteří tam byli jen do počtu, někteří jen z konformity, jiní, hlavně ti staří, tomu věřili, ale z nich mnozí brzy prozřeli a skončili ve vězení... Jsou však lidé, kteří chtějí být vždy „u toho“, chtějí být v popředí, ve funkcích, u moci. Ti mají členství kdekoliv vždy jen účelové, vždy chtějí druhé poučovat a rozhodovat. Ti jsou nejhorší a nebezpeční. A při jakékoliv větší změně mění účelově postoje a členství.
K americkým volbám jsem četl výběr z článku P. C. Robertse, velmi výmluvné, viz zde.

středa 26. října 2016

Středeční deníček


Jak vidím, tak pořád se píše o panu Bradym, stále plní toto téma zpravodajství. Inu vyvolení si to zaslouží, o spoustě jiných stejného osudu se ani nepípne. No a herci se považují zase za oprávněné vyjadřovat se k politice. Asociace profesionálních divadel a Herecká asociace vydaly prohlášení nazvané Nemůžeme mlčet. Nemohou mlčet? Pamatuji si jak nemlčeli za minulého režimu. Na stranický povel celé davy herců a podobných rukovaly podepsat, co se jim nařídilo, a angažovaně promlouvali v TV i rozhlasu. Dnes hrají ve směšných televizních seriálech a uplatňují své schopnosti v přiblblých reklamách, takže mají opravdu mandát poučovat veřejnost. Dnes je nikdo k ničemu nenutí kromě všemocné ruky trhu, mohou se tedy věnovat především svému herectví. Ale oni se považují za něco víc, mohou kecat do všeho, třeba do kosmetiky, stravování, zahrádkaření a i do politiky, mají jistě patent na rozum.
V pondělí v poledne jsem cestoval do Blanska. Z Vyškova tam jezdí autobusy s přestupem nebo přímo. Podle toho jsem si naplánoval cestu. Jel jsem do Domácích potřeb reklamovat kastrol Tescoma. Na autobus ve Vyškově jsem čekal přes půl hodiny. Když byl přistaven, stál jsem už tam. Starší řidič vystoupil a řekl mi, abych si skočil na pivo, že má ještě čas. „Jdu dát výpověď,“ dodal. Přišel těsně před odjezdem a sdělil mi, že výpověď nepřijali. Cesta byla zdlouhavá, zastávky u každé vrby. Cestou přistupovala spousta školních dětí, které jely pár zastávek. Bylo to myslím v Ruprechtově, kdy autobus máváním mimo zastávku zastavila mladá žena. Sdělila řidiči, že nevystoupil její syn. No jelo asi 30 dětí a vystupovaly po skupinkách. Proto řidič krčil rameny. Když byla žena podrážděná a tvrdila, že měl vystoupit tady, odsekl jí, ať neotravuje, a jelo se dál. Chápu ho, nemůže přece znát dětičky jmenovitě. Jistě chlapec vystoupil s kamarády o kus dřív. V Blansku jsem vyřídil reklamaci a jel jsem stejným autobusem zpět. Řidič se ke mně opět hlásil, pamatoval si mě z Vyškova. V úterý jsem opět cestoval, tentokrát do Brna na hřbitov, setkal jsem se tam se sestrou, takže jsme si pěkně popovídali. Jsem rád, že jsem stihl vlak v 11.18 hod. a nešel na autobus na Zvonařku. Tam kdosi nahlásil bombu, načež samozřejmě následovala různá život komplikující opatření. Takto jsem se o tom dočetl až doma. Šlo pouze o falešné hlášení, jak bývá u nás zvykem. Více o tom třeba zde.

A ještě dodatek ke středě:


Ve středu večer jsem na ČT 24 pobaveně sledoval pořad o ruském vlivu na americké volby. Je to směšné. Samozřejmě všechny státy nějakého systému modifikace informací používají. Pokud mluví o tom jako o realitě, že Rusové ovlivňují americké volby, tak jsou USA ubohý stát. A to samozřejmě nejsou, a žvásty o ruském vlivu jsou jen účelovou záležitostí. Do studia si na chvilku pozvali ruskou novinářku Marii Stroevu. No ta samozřejmě ochotně slouží novým příznivcům, nicméně toho moc nepověděla, ač se moderátorka snažila. Řekla například, že v době rusko-čečenského konfliktu se museli Čečenci označovat tvrdě za teroristy, kdežto nyní v době konfliktu na Ukrajině je ruská menšina označována mírně za domobranu. No, to je přesně způsob, jak píší naše sdělovací prostředky! Přesně tak! O kom se to hodí, tak toho označí mírně bojovník za svobodu a demokracii, kdo se nelíbí, to je terorista, separatista a podobně. Naše sdělovací prostředky běžně používají výběrový slovník – někdo je president, někdo je jen předák, někdo je rebel, odpůrce, někdo terorista atd. Prostě jak se to hodí, jak je třeba správně ovlivňovat veřejné mínění. A také je toto běžná práce se slovníkem. Kdokoliv píše, volí určitý slovník. Je směšné vytýkat to někomu jinému. A vůbec – přece Rusko nebude označovat původní ruské obyvatelstvo na tzv. východní Ukrajině za teroristy. To jsou jejich krajané a jsou ve svém odporu plně v právu, když jim ukrajinský stát upírá rodný jazyk a samosprávu. Samotný president Putin se k americkým volbám nevyjadřuje, to museli i v tom vysílání uznat, ale je možno uvést spoustu příkladů, jak se k volbám v různých státech i v Rusku vyjadřovali představitelé západních zemí, jak hodnotili a známkovali... Takže ač se ti ubožáci v České televizi snaží, podle mě jim to moc nejde.
A kdo trochu rozumný může věřit kritice Ruska ze strany NATO? Rusové prý bombardují civilisty v Sýrii. Jednak Rusko je v Sýrii s oficiálním souhlasem legální Asadovy vlády, jednak jak by mělo bombardovat islámské teroristy ve městě bez civilních ztrát? Dělají to snad v Mosulu americké bombardéry jinak? Tam nejsou civilní oběti? Ale to nikdo kritizovat nebude. Copak dělali a dělají v Iráku, Afghánistánu, Libyi, Jemenu, na Balkáně...  žádné civilní oběti? A kdo poslal ISIS do Aleppa? Kdo je skutečný viník za situaci? Bylo to snad Rusko? Nikoliv, USA. Tedy shrnuto zase jen účelové ovlivňování veřejného mínění.
A pobavil jsem se i článkem P. Letka na e-republice Dalajláma jako bič.  Cituji aspoň něco výstižného: 
„Máme to rozdělené celkem přehledně. Zeman zastupuje zájmy Izraele, Ruska a Číny. Bělobrádek, Sobotka, Kalousek a Fiala zastupují Izrael a USA. Rozdíl je jen v tom, že naše top asociální strana a přátelé modrých strak preferují názorové a mocenské křídlo reprezentované někdejším prezidentem Ronaldem Reaganem či rodinou Bushů, zatímco Sobotka a spol. preferují spíše politiku Clintona či Cartera. Rozdíly mezi nimi jsou propastné, protože Clinton hrál lépe na saxofon a Reagan byl zase lepším hercem. (...) Jak je však vidět, Izrael, to je jistota. Na tom se shodnou všichni. Pro Bělobrádka je to vzorová demokracie, o okupaci nikdo nic neví, o lidských právech Palestinců je škoda mluvit. Milujeme Tibet, nikoliv Palestinu. I proto může starosta města Jeruzaléma vyslovit přání, aby se naši školáci učili, že hlavním městem Izraele není Tel Aviv, ale Jeruzalém – a Sobotka to zařídí. (...) Z hlasu Izraele jsme se dozvěděli, že Praha byla vybudována především židy jako nový Jeruzalém, zatímco jsme žili v bludu, že císař Karel IV. Prahu budoval jako nový Řím. “

Celý článek je zde.

pondělí 24. října 2016

Telenovela a Daj-li mi medajli?


Presidentská kampaň v USA se pořád nese na úrovni telenovely. Tým H. Cliton se velmi snaží, vytáhli na světlo boží dokonce chudinku pornohvězdu, kterou prý D. Trump drze obtěžoval. Říkám si, není nad vyspělou demokracii. To mají voliči opravdu závažné informace o kandidátu na presidenta největší velmoci světa. A vzoru pro všechny ostatní země.  Budou podle toho posuzovat, jak by si vedl ve světové i domácí politice. Jaký to může mít význam? Člověk je v mnohém ohledu stejný jako jiní živočichové. Musí kvůli životu do sebe cpát všemožné jídlo a pití, povzbuzuje se alkoholem a drogami, rozmnožuje se adekvátně jako jiné tvorstvo. I ta nejkrásnější filmová star nebo největší myslitel sedí ráno zcela prozaicky na WC, nevznášejí se jen někde v oblacích krásy a a duchovních výšin. Člověkem zmítají vášně a city, iracionální pohnutky... Tak i kdokoliv jiný provádí věci, které je možno na něho odněkud vytáhnout. I všichni ti ctihodní kazatelé morálky mají svou prostou zvířecí stránku.
V České republice je zpravodajství zahlceno informacemi na téma – Daj-li mi medajli? Starý pán J. Brady, který se celý život veřejně zabýval holocaustem, jistě ne zadarmo, je ukřivděný. Slíbili mu medaili a nic. Holocaustový průmysl se jmenuje kniha jednoho jeho souvěrce. Za to si jistě zaslouží medaili, tvrdí mnozí a tak se o tom mele pořád dokola. Také tedy také máme důležité informace o své politice, o špatném presidentu a správě státu.
Se světem to asi dopadne špatně.  Přál bych si, abych se toho nedožil.

neděle 23. října 2016

Víkendový deníček


V pátek jsem zaznamenal informaci, že parlament schválil zákon o terorismu. Přesný název neznám, ale jde o zpřísnění dosavadní právní úpravy. Trestné je schvalování a propagace terorismu, rozsudky mohou přinést několik let vězení. Myslím si, že z toho bude nástroj na stíhání nepohodlných osob, případně na získávání laciných bodů pro policii a soudy. Nic dobrého to není, lidé si budou muset dávat pozor, aby o něčem posvátném nahlas nepochybovali nebo to nepopírali. Jsem velmi zvědav, jak se to uplatní v praxi. V České republice se terorismus jako takový nevyskytuje. Osobně tu dnes obecně užívanou ideologii terorismu považuji za nástroj uměle vytvořený. Zrodil se náhle, což je víc než výmluvné. Teroristé jsou hlavně ze zemí, které jsou rozvráceny vojenskými intervencemi – Irák, Libye, Sýrie, Afgánistán, Palestina, Jemen... Kdopak a proč to tam rozvrátil a rozvrací stále? Dnes propaganda útočí na Rusko a presidenta Asada. To, že tam i jiní bombardují civilní cíle, se nezmiňuje.  Třeba toto. (Asi to bude označeno za ruskou propagandu, ale nejde o to odkud to je, ale co to sděluje.) A když se podíváme do minulosti? Byla nutná Hirošima a Nagasaki? Jakpak se válčilo ve Vietnamu? Rozvrat Jugoslávie byl také účelový. Jaký ostrov demokracie se stal z Kosova? Mohl bych uvádět všemožné příklady. Pravda se postupně dostává na povrch, ale oficiální propaganda si mele pořád to svoje.
Politické dění v České republice mi připomíná Kocourkov. Pořád se uvádí jako státní svátek 28. říjen. Proč? Stát, který tehdy vznikl, již neexistuje. Co tedy oslavují? Rozpad monarchie? Jediný státní svátek by mohl být den vzniku České republiky. Kocourkov připomíná obvinění presidenta Zemana, že žádal ministra kultury D. Hermana, aby se nescházel s dalajlámou. Protože mu Herman nevyhověl, byl prý jeho strýc J. Brady vyškrtnut se seznamu vyznamenaných na den 28. října. O tom prý píše i tisk ve světě. No jistě, žid byl ze seznamu vyškrtnut, židovský tisk (The New York Times, The Jerusalem Post...) spustí povyk. Tím samozřejmě nic jiného netvrdím. A už se dali mnozí slyšet, že na oficiální oslavy na Hrad nepřijdou. Směšná figurka P. Gazdík pořádá shromáždění toho dne na Staroměstském náměstí. Lidovci se přidali – ministr zemědělství D. Jurečka,  nynější lidovec s pestrou politickou minulostí P. Pithart, exlidovec předseda TOP 09 M. Kalousek, připojila se prý i Univerzita Karlova a z mého pohledu odporný kněz Halík vybízí k ignoranci oficiálních státních oslav a jiní (odeesáci, různí sociální demokraté...) se také dali slyšet, že na ně nepřijdou. No jsem zvědav, kolik lidí na Gazdíkovo shromáždění přijde. Pro mě znamená 28. říjen jen to, že místní obchod Hanačka bude jako jiné větší obchody uzavřen. Pěkná pitomost.
V sobotu jsme měli odpoledne slunečno, což bylo po deštivých dnech příjemné. Vypravil jsem se na místní fotbal, ale vydržel jsem jen první poločas. Přece jen bylo chladno a posezení na tvrdé lavici v chladném větříku se mi stalo nepříjemným. Ivanovice hrály s Pačlavicemi B. Po první půli byl stav nerozhodný, pak jak jsem se dozvěděl, hosté vyhráli tři ku jedné. Smutný výsledek. 
Od dětství trpím na vznik oparu v oblasti nad rty. S postupujícím věkem se situace zlepšila, ale občas se opar objeví. Kupoval jsem na to drahé mastičky v lékárně, ale ty se musí nasadit úplně na začátku a stejně moc účinné nejsou. Osvědčilo se mi preventivní i současné užívání Riboflavinu a domácí prostředek – v lahvičce Alpy se rozpustí pět tablet Acylpyrinu a přidá se několik kousků hřebíčku. Acylpyrin se rozpustí hned (nerozpustná bílá usazenina jsou plnidla), hřebíček se musí macerovat asi týden až 14 dní. Tento lihový roztok jsem aplikoval, hned jak jsem si citlivého místa při ranním holení všiml. Efekt byl výborný. Postižené místo se nerozvinulo, je jen mírně patrné, nebolestivé. Po pár dnech byl opar pryč. Možná by stačilo udělat si kašičku z rozdrceného Acylpyrinu a aplikovat ji na postižené místo. Ale zmíněný roztok se dá užívat i na jiná postižení. Hřebíček zřejmě působí proti bolesti.

čtvrtek 20. října 2016

O pivu i jiném


Pivo jsem začal pít až ve starším věku. Dříve mi nijak nechutnalo, pil jsem ve větším množství čaj. To se změnilo a dnes čaj piji zřídka, zato kávu a především pivo. Nejraději mám Litovel Moravan 11°, pít se dá i litovelská desítka, zato výborného 13° Gustava jsem pil jen dříve v Litovelské pivnici v Brně. Jeden čas jsem pil hodně Černou Horu, zvl. 11° Páter a 13,6° Kvasar. Zde dostanu koupit litovelskou jedenáctku v obchodě, ale berou jí málo, tak musím občas hledat náhradu. Docela dobrá mi připadá Vyškov 12°, zato desítka Vyškov mi nechutná, takže pokud volím levnější, tak 10° Pardál nebo Litovel. Denně vypiji dvě piva, někdy více. Ve zdejších restauracích nabízejí Starobrno 11°, to mi připadá jaksi nasládlé. Jedno se vypít dá, druhé bych si dobrovolně nedal.
Ve středu jsem cestoval odpoledne do Brna, měl jsem toho na programu více. Nejdříve do firmy, pak na hřbitov, do banky, dále ve specializované prodejně koupit brazilskou kávu a v Lidlu kondensované mléko, které si přidáváme do kávy. Dost pršelo, což mi zvlášť znesnadnilo pobyt na hřbitově, pak déšť ustal. Měl jsem na 18. hodinu ještě schůzku se Sdružením monarchistů, takže zbylý čas jsem prochodil po Brně. Aplikace Zdraví v iPhonu mi sdělila, že jsem nachodil 10 kilometrů. Schůzka byla krátká, byl nastíněn program na příští rok, vesměs historické přednášky, a rozebírala se čtvrteční mše za Karla I. Habsbursko-Lotrinského v katedrále na Petrově. To mě moc nezajímalo, tyto kostelní věci jdou prostě mimo můj zájem, tak jsem odešel trochu předčasně, abych stihl rychlík v 19.18 h.
Ve čtvrtek jsem si se zájmem přečetl rozhovor s T. Spencerovou, je zde. Velmi trefný a vtipný. Vybírám z něj pár řádků na téma dalajláma:
Dalajláma. Náš věčný host. Pro mě je už dneska ze všeho nejvíc něco jako živá popartová figurka, která pokaždé říká to samé; a ti samí posluchači úplně stejně nábožně naslouchají, než se pak zase vrátí ke svému konzumu, ale zato jaksi očištěni, nebo tak něco (...) Číňané zabrali Tibet asi stejně jako třeba Rusové Kavkaz nebo Američané Havajské ostrovy; čili silou a za cenu spousty krve. Pokud někomu demonstrativně leží na srdci osud Tibetu, ale třeba palestinskou vlajku by vedle té tibetské nikdy nevyvěsil, tak je jen obyčejný pokrytec (...) „starý“ Tibet, tedy ten, v němž měl dalajláma kdysi vládnout, opravdu byla otrokářská společnost a osobně dalajlámovi mělo sloužit 17 tisíc nevolníků. O jeho vazbách na CIA bylo napsáno několik knih. Dalajláma na konci 50. let podle všeho býval na výplatní pásce CIA, která navíc v USA v rámci operace St. Circus cvičila tibetské „partyzány“ pro boj proti Číně (...) v dobách nejžhavější „studené války“, a v roce 1989 obdržel Nobelovu cenu za mír. Jezdí po světě, deklamuje o míru a přátelství a třeba Karel Gott si s ním teď udělal selfie a je mu „vděčný za příval nové energie“. Takže se nám sice vláda trochu rozhádala, ale zato Mistr je nabitý. Všechno v nejlepším pořádku, ne? 
Zvláště lidovci projevili zájem o dalajlámu. Asi potřebují nějaký impuls pro své už poněkud vyčpělé náboženství. Až pojedu příště do Brna či do Vyškova, podívám se po Literárních novinách, v nichž Spencerová působí.

středa 19. října 2016

Středeční deníček


Když se mi před pár týdny vrátil Palm LifeDrive, trvalo mi pár dní, než jsem ho zprovoznil. Objednal jsem si novou baterii, ale ta se neosvědčila. Nabila se na 60 %, více to nešlo. Při používání se rychle vybila. Reklamoval jsem ji. Tento proces stále probíhá. První dopis s baterií se zatoulal, pošta ho nalezla a vrátila mi ho. Poslal jsem ji znovu. Tentokrát došla a firma ji přeměřila na nějakém profi bateriovém testeru. Napsali mi, že je jeví OK. Podivil jsem se a dohodli jsme se, že jim LifeDrive také pošlu, aby se na věc mohli kompletně podívat. To pár dní ještě potrvá. Mezitím jsem se pokoušel LifeDrive synchronizovat s MacMini, který je osazen MAC OS  10.6.8., vyšší OS na něj instalovat nelze. Ovšem na Palm je to už moc pokročilý systém. PalmDesktop naistalovat jakž takž jde, ale některé prvky to vynechalo. Spuštěná aplikace navíc ani neměla korektní znaky v menu, tak jsem na ni rezignoval. Kdysi jsem měl koupený MissingSync od Mark Space. Ten funguje dobře, ale synchronizace s LifeDrive probíhá jen částečně. PIM aplikace se nesychronizují, tedy adresář, kalendář, poznámky, čili to zásadní. Obrázky tam jakž takž jdou, rovněž videa a hudba. Ale to hlavní, tedy knihy ve formátu pdb tam číst mohu. Na starém iPhone jsem je četl také, ale bohužel aplikace Stanza už v AppStore není, ta původní, kterou mám v zálohách, mi nelze nainstalovat, protože jsem ji kdysi koupil pod jiným přihlášením do AppStore a už bohužel nevím jakém. Zatím jsem na jinou aplikaci, která by starý palmovský formát pdb zvládala, nenašel.
Dočetl jsem se, že Německo uvažuje o sankcích vůči Rusku kvůli vojenským operacím v Sýrii. Prostě cokoliv Rusko podnikne, hodí se k jeho odsouzení. Německu samému by jistě ty sankce prospěly. Česká republika je také vždy připravena, jak jinak, že? No a útok na irácký Mosul, kde se nachází půldruhého milionu civilních obyvatel, bude jistě veden bez ztrát na civilních obětech. A pokud nebude, přijdou také sankce třeba vůči USA? Kdepak, oni nám to jistě správně vysvětlí. Stačí si pustit ČT24. Je to všechno tak průhledné, že člověk nechápe tu otrlost šašků, kteří si říkají politici, novináři či všelijací PR experti. Všichni slouží svým pánům bez ohledu i na pouhý zdravý rozum. O tom se lze něco dozvědět i z filmu Válka, kterou neuvidíte. Film, našel jsem odkaz v jedné diskusi pod článkem, je zde s č. titulky: https://www.youtube.com/watch?v=u6tNXk9aB6k
Na e-republice jsou nově dva zajímavé články Květy Pohlhammer-Lauterbach. Stojí za přečtení: e-republika.cz | HomePage

neděle 16. října 2016

Nedělní deníček


Četl jsem tento článek viz zde.  Nijak mě to nepřekvapilo, také jsem se divil, že v České televizi stále dostává slovo šéf nyní celkem marginální strany, dřívější ministr financí M. Kalousek a kladl jsem si otázku proč. Článek specialisty dává odpověď. Rovněž zajímavý je průzkum veřejného mínění o důvěře v instituce. Nejmenší důvěru mají církve. Inu, kdo by věřil těm „pobožným“, kteří kážou vodu a pijí víno. Ovšem důvěra v armádu, banky... to je také divné. Spíš lidé nepozorují na nich nic nápadného. Článek je zde.  
Naší televizi je jasné, že D. Trump je ve volební kampani USA mimo hru a že republikáni jsou kvůli němu názorově rozštěpeni. Neustále TV připomíná, že se zase objevila další žena, kterou D. Trump kdysi obtěžoval. V USA jsem nikdy nebyl a nebudu, ale něco jsem o poměrech četl. Například, že projevy evropské galantnosti, úsměvy, dávání přednosti apod. může být tam považováno za sexismus. No a když žena zavítá s mužem na pokoj, sedne si vedle něho... tak co? To je vina jen muže a ona po létech může vzpomínat, jak ji v té situaci obtěžoval? Dnes po více letech je zde tolik svědkyň. Vypadá to účelové nyní před volbami. Nedivím se tedy jeho reakci na tuto antikampaň. – H. Clinton je zase ve sdělovacích prostředcích andílek bez vady. K tomu je pěkný článek zde. Cituji z jeho závěru: „Tento případ ukazuje, že Clintonová má trvale promiskuitní zálibu v přijímání darů od kohokoliv. Ironií též je, že přijímá peníze od ruských zločinců a současně veřejně označuje Rusko jako zkorumpovanou zemi.“  Další informace o „demokratech“ Clinton je zde. Samozřejmě ti tvrdí, že za tím stojí Rusko. No jistě, B. Clinton se již dříve „vyznamenal“ natolik, že těžko může něco popírat. Je to ve vztahu k ženám mnohem těžší kalibr než D. Trump. Takže ještě uvidíme, co s tím. Poslouchal jsem i Politické spektrum na ČT 24. Další chytráček prof. D. Kroupa tam lítostivě lkal na úrovní naší školské občanské výchovy, a jako vzorný příklad uváděl Německo a USA. No, to mě potěš. Americké presidentské volby jsou jistě vrcholem demokracie v praxi. Jestli američtí volitelé nevezmou do úvahy informace o zahraničním financování kampaně H. Clinton a o „svatozáři“ jejího manžela, pak o čem je řeč? Co na to p. Kroupa bude říkat? Asi nic nebo to označí za propagandu.
Druhé kolo senátních voleb se chlubí účastí voličů 15,4 %. Zdá se mi to směšné. Větší nezájem občanů snad ve volbách není. Ale političtí matadoři se vychloubají svými výsledky. To se týká hlavně lidovců. Při nepatrné účasti širší veřejnosti se svíčkové báby, kostelníci a partajní funkcionáři snáze zmohli na výsledek. Jaký je mandát takových senátorů? A. Babiš se nechal slyšet, že je pro zrušení senátu. S tím souhlasím. Stojí to ročně stovky milionů. A jeho výsledky? Program Partie TV Prima byl v neděli věnován senátu. Velmi tuto instituci vychvalovali. Musíme se prý dívat na schvalování zákonů, ne jen na náklady, paláce, auta... potřebné pro senát. To zní logicky, ale já bych se zeptal, zda se to projevilo na kvalitě, zjednodušení zákonů... O tom srdečně pochybuji. To, že tam nějaké „osobnosti“ exhibují při diskusích, mě vůbec nezajímá. Nikdo mě nepřesvědčí, že jedna komora parlamentu u nás nestačí.
V sobotu bylo slunečno, tak jsem se odhodlal odpoledne k vyjížďce na kole. Vítr vál dost silně, na cyklostezce vedoucí kolem polí se objevily mraky jakýchsi mušek. Naštěstí jsem byl vybaven brýlemi a čapkou, takže mi to moc nevadilo. V neděli odpoledne jsem se vypravil opět na místní fotbal. Domácí Ivanovice na Hané hostily favorita FK Drnovice B. V Drnovicích se kdysi hrála nejvyšší fotbalová soutěž, o tom svědčí i jejich stadion. Počasí bylo zprvu celkem příznivé, pak se ochladilo, zvedal se vítr a začalo mrholit. Vydržel jsem v chladu až do konce. Drnovice vyhrály 3 : 1. Měly v týmu více starších, ale zjevně zkušených fotbalistů. Domácí byli sice pohyblivější, ale hosté lépe kombinovali a dokázali skórovat. O přestávce se losovala čísla programů, které jsou současně i vstupenkami. Štěstí mi opět přálo, byl jsem vylosován a odnesl jsem si tašku s pochutinami a nápoji.

sobota 15. října 2016

Sobotní deníček


Přijel první vlak se zásobami nafty, která byla uskladněna v Německu. Další budou následovat, potrvá to do jara příštího roku. Kausa se táhne dva roky, stát to stálo mnoho peněz na právníky, dopravu... Nyní jak předseda vlády B. Sobotka, tak ministr financí A. Babiš mluví o podvodu. Musí to prý vyšetřit policie. Na první pohled je jasné, že věc je velmi divná. Proč uskladňovat státní rezervy u neznámé, podezřelé firmy v Německu? Důvod pro to někdo přece musel sepsat, podepsat! Někdo z toho něco musel mít! Kdo? Co? No jsem zvědav, zda to jen tak nevyšumí do prázdna.  Ten, kdo to způsobil,  by měl nést plnou zodpovědnost. Jistě to nezaplatí, i když se ukáže na viníka, ale za mříže patří. Takže si na to počkám.
Zatímco třeba Česká televize nás zásobuje sděleními, jak zlý Putin a zločinec Asad v Sýrii bombardují a vraždí obyvatelstvo, aniž by podala jakékoliv bližší vysvětlení, dočítám se úplně jiné informace. Samozřejmě nejsme závislí na blábolech oficiálních sdělovacích prostředků. Na internetu lze najít jiné informace a ne z jednoho zdroje. Takže je to zcela jinak. Bez hlubokého přemýšlení stejně člověka napadne, proč s tím IS konečně USA nezatočí, mají přece možnosti bez omezení. Stačí si však přečíst třeba toto.  A zde jde o fakta a ne nějaké neurčité, nejasné tlachy. A třeba zde  je vysvětlení od samého Putina, jde o oficiální vyjádření.
Ve středu a ve čtvrtek jsem jel do Vyškova. V pátek v podvečer jsem čekal na autobus zpět. Napsal jsem si odjezdy, ale autobus, se kterým jsem počítal, nepřijel. Byla zima, vítr byl nepříjemný, konečně jsem se dočkal dalšího autobusu. Zato v pátek bylo dopoledne slunečno, příjemně, plánoval jsem po delší době vyjížďku na kole, ale odpoledne se obloha zatáhla a větrno bylo při pohledu z okna patrné, tak jsem vyšel pěšky. Vyhodil jsem tříděný odpad a zamířil k volební místnosti. Po zvolení se u mě objevila mladá žena s fotoaparátem a blik, měla můj snímek. Překvapeně jsem se podíval a ona se představila, že je z Vyškovského deníku. Ptala se, zda považuji volby za povinnost. Usmál jsem se a řekl, že nikoliv, že chci jen podpořit kandidáta proti druhému. Ještě několik otázeček, jméno a mohl jsem odejít. Zamířil jsem na vycházku k k rybníku Kačák. Vody je tam ještě méně než dříve. Šel jsem zkratkou po mostě přes řeku Hanou. Její snímek z tohoto mostu je dole. Je to malá řeka, spíš říčka, zde ještě na horním toku.