Počasí máme chladné, moc se mi ven ani nechce, ostatně mám hodně práce na doma. Z toho důvodu jsem neměl dost chuti psát blog. Pár ohlasů jsem sepsal v neděli.
Na začátku měsíce byl spuštěn ministerstvem financí systém elektronické evidence tržeb EET. Bylo kolem toho mnoho vstupů v TV, rozhovorů, článků... Nabyl jsem dojmu, že věc je dobře připravena a funguje. Pokud někdo zavře třeba hospodu údajně kvůli tomu, je za tím něco jiného. Třeba důchodce uvažoval, že ještě pár let bude čepovat pivo, ale zavedení EET mu za to nestálo. Ale jsou i jiné důvody, nebudu je opakovat. Nikdo nemůže tvrdit, že je to zcela špatné a že to je neúnosné. Pokud by měl ten názor, jistě udělá lépe, když se bude věnovat něčemu jinému, jednoduššímu. Vše vyžaduje určitou námahu. Stačí si nově zařizovat třeba živnost. Prostě se vším je spojena práce a náklady. Ale jestli to přinese nějaký podstatný výnos na daních, netuším, příliš tomu nevěřím. Je i spousta drobných živnostníků s malým příjmem. Jak to bude s nimi?
V pátek večer jsem na ČT 24 sledoval besedu s odbornicemi z Ústavu pro jazyk český. Zmíním se pouze o jednom. Dost času vysvětlovaly tzv. přechylování ženských jmen. Chápu, jak to vzniklo a proč to v jazyce máme. Nesouhlasím však s přechylováním cizích jmen. Pro mě je Hilary Clinton, Venus Wiliams atd. správně. Se skloňováním a časováním žádný problém nemám, to se vše dá nějak srozumitelně vyjádřit, takže mě svými argumenty nepřesvědčily. Navíc některá cizí přechýlená jména dají vzniknout odporným nesmyslům. Jde například o dvojnásobné přechýlení u ruských a bulharských jmen, kde je výsledek -ovová, ač původní podoba -ova naprosto stačí, i jmen islandských -dótirová (dótir přitom znamená dcera, takže nač nějaké přechylování?), řeckých -cisová (mužská podoba je -cis, ženská -ci) a různých cizokrajných jmen, která mají nějaký význam, ale zcela jiný, než jsme zvyklí. Mechanickým přechylováním vznikají nesmysly a je lépe se držet podoby jména tak, jak ho nositel jména sám užívá. Nelíbí se mi ani překlady zeměpisných názvů. Jsem pro názvy původní, tak jak jsou vytvořeny. Ovšem to nelze uplatnit důsledně. Nikdo nezačne říkat Wien místo Vídeň, ale Salzburg ano, Solnohrad je zbytečný.
V nedělním pořadu na ČT s názvem Nedej se zabývali stavbou mrakodrapu v Olomouci. Je mi jedno, jestli si mrakodrap, nicméně spíše mrakodrápek, v Olomouci postaví, či ne, jen bych se pozastavil nad argumentací. Zajímavé je, že když někdo dnes chce něco takového, tak je to označeno za momentální, podzřelý podnikatelský zájem, tedy nic moc, kdežto o starých stavbách se mluví jako o pokladech, které by to narušilo. Například žádný barokní sloup mě nikdy nezaujal, zdá se mi to přeplácané, také podle nějakých dobových mustrů postavené. Myslím, že též zcela účelově tehdejší mocní stavěli, co se jim zcela ideologicky hodilo. Po nějakém tom století se to stáří zdá tak úctyhodné, automatický je předpoklad, že tehdy měli při stavbách jen ty ušlechtilé záměry a patent na dokonalost. Tomu já samozřejmě nevěřím a řídím se pouze vlastním dojmem. Pokud jsem viděl vizualizaci panoramatu Olomouce s tím mrakodrápkem, nijak se mi to nezdálo narušující. Zrovna tak jako cokoliv jiného tam vidím, ovšem starého.
Žádné komentáře:
Okomentovat