Na Štědrý den jsme hned ráno jeli do Brna navštívit manželčinu maminku v Domově pro seniory na Kociánce. Má již 94 let, trpí anginou pectoris, cukrovkou a řadou dalších zdravotních obtíží, zrak i sluch jsou slabší, ale žádné zvl. stopy po demenci, je samostatná v sebeobsluze, chodí i do schodů bez pomoci, plete ponožky pro ošetřovatelky a jiné zájemce... Usměvavá, vzpomíná na mládí, prostě dožít se takového věku v takové kondici, to je dopřáno jen menšině. Do domova pro seniory vsoupila sama na své vlastní přání už kdysi, ač nemusela. Vlastně i dnes by mohla klidně žít s větší samostatností třeba v domě s pečovatelskou službou. Popovídali jsme si při kafíčku, ocenil jsem nově opravený interiér kavárny. Před polednem jsme se rozloučili. Cestou zpět jsme se telefonicky dozvěděli, že bývalý manžel jedné z dcer si koupil auto od pána, který zatajil, že je v exekuci. Nyní i to koupené auto údajně propadne exekutorům, tak je to prý zákonně nastaveno. Připadá mi to stupidní. Sice je možno říci, že si člověk má o prodávajícím vše předem zjistit, ale jak? To si má najmout detektiva? Toto by mělo být vzato do úvahy a ne finančně likvidovat člověka, který s exekučními dluhy nemá nic společného. Exekutor by se měl zajímat o peníze vyplacené za auto, nikoliv o prodané auto.
Vánoce jakož jakékoliv jiné svátky jsou mi lhostejné, nic neslavím, ani nevím, co to slavení má znamenat. V minulosti to pro mne i jiné znamenalo dny volna. Spíš dnes vidím ty komplikace běžného života – zavřené obchody, přeplněné ulice i obchody, nákupní horečku, hloupé reklamy, kam se podíváš... Doma se podřizuji v těchto věcech manželce. Peče cukroví, vyzdobuje byt, večer šla vypomáhat se zpěvem sboru místního kostela. Oběd byl vynechán, jedlo se až na večeři. Rybu ponechávám ovšem ženě, sám konzumuji řízek. Máme v domě tento týden službu venkovního úklidu, což většinou nic neznamená, nyní zrovna na 24. prosince napadl sníh. Musel jsem se vypravit ven a odmést sníh z cest a cestiček. Pozdě večer jsem musel zajít ke kostelu a manželku vyzvednout. Sice zde žádné nebezpečí nehrozí, je to cca 10 minut cesty, ale ona si to přála. – Slyšel jsem všelijaké úvahy o tom, že lidé mluví o křesťanských hodnotách, a když se jich pak někdo zeptá, co to znamená, moc si s tím neví rady. Já si myslím, že je to jen taková fráze, ty křesťanské hodnoty. Kdopak třeba prožívá Vánoce v čistě křesťanském duchu? Dodržuje všelijaké ty zvyklosti, zpívá koledy, tráví čas v kostele? Snad někdo, ale i tak, co je na tom křesťanského kromě pouhé formy? Spíš zde jde o určitou civilizační a společenskou úroveň, k níž jsme všichni dospěli historickým vývojem staletí. Když sem přijdou emigranti odněkud z Afriky, tak ti samozřejmě žijí v jiném civilizačním okruhu, s jinými společenskými zvyky a z jiné historické zkušenosti. Odtud ty rozdíly a možné nedorozumění a konflikty. Ale tím se nechci pokoušet nějak vysvětlovat problém migrace. Byť by byli zcela ochotni se přizpůsobit, je to invaze cizích, která zlikviduje domácí obyvatelstvo. To se dělo v historii lidstva stále. Slabší podléhali, cizí nájezdníci se zmocňovali nových zemí. Slabší podlehli, zmizeli či se stali nepatrnou menšinou někde v rezervaci. Nikdy se však nestalo, že by si obyvatelé sami zvali tuto invazi a dobrovolně tak likvidovali vlastní společnost a civilizaci.
Žádné komentáře:
Okomentovat