Ve zprávách se objevují články o řádění imigrantů. V Británii jsou celé čtvrti měst, kam se bílý Brit neodvažuje vkročit. Soudí se tam podle islámského práva, muslimové mají pytle peněz a skupují nemovitosti. Chudáčci, trpící ve své vlasti, že? Ve Švédsku zase požáry a násilí. Inu, kdo chce kam, pomozme mu tam. Italové zachraňují tzv. uprchlíky na gumových člunech u břehů Afriky. Vozí si je domů. Jistě na to dostávají dotace, vyplatí se jim to. Potom ovšem budou zase kvílet, že jim jiné státy v umisťování migrantů nepomáhají. Pokud jim Evropané přijímají tu jejich propagandu, sklidí zasloužené plody. Poslední zpráva – německý ministr vnitra údajně chce, aby migranti zůstávali ve zřízených táborech už v Africe. Tam by se teprve posuzovaly jejich žádosti o asyl. Ti, kdo na převozu migrantů vydělávají, by tak byli odstaveni od tohoto hnusného podnikání. Podaří-li se to zavést, netuším, blbců je v samotném Německu víc než dost a už se nechali slyšet, že je to porušování práva na asyl. Takže uvidíme časem.
Premiér B. Sobotka se dal slyšet, že vymění některé své ministry. Zoufalá snaha, která k ničemu nepovede. Především by to chtělo vyměnit samého premiéra. B. Sobotka by se spíš vyjímal mezi lidovci. Mohl by být kostelníkem ve Slavkově a hospodářským poradcem církve. Na to by se hodil. Sociální demokracie by potřebovala někoho mnohem výraznějšího. J. Paroubku, vraťte se zpět! Na stránkách Vaše věc často rozebírá situaci sociální demokracie a nepokrytě radí, co by se mělo dělat. Je vidět, že tím pořád žije. Třeba zde nebo zde a je toho více.
Ve středu jsem cestoval do Brna na schůzku vedení Sdružení monarchistů Brno. Měla se konat v restauraci L.A.G. (odbočuje se tam z Pekařské ulice), na místě však bylo jasné, že to nepůjde, z provozních důvodů měli zavřeno. Spatřil jsem kolegy, jak jdou po schodech směrem k Anenské ulici, takže jsme se sešli a rozhodli se usadit se v restauraci tam. Jde o takovou obyčejnou, zakouřenou pivnici, ale našli jsme vhodný stůl sami pro sebe. Po zhodnocení situace, ekonomických záležitostí apod. jsme se rozcházeli. Jeden z kolegů jel autem do Prostějova, takže mě vzal s sebou. Jeli jsme přes Křenovice, kde jsme vysadili předsedu, a pak už se cestovalo kolem Vyškova do Ivanovic. Vystoupil jsem na náměstí, ukázal jsem kolegovi směr na Drysice, kde je nájezd na dálnici k Prostějovu. Pak jsem už byl za chvíli doma.
Sdružení monarchistů je spolek, pro jehož činnost lze použít termíny historie a náboženství. Členové jsou vesměs katolicky orientovaní, obrácení do minulosti nostalgickou vzpomínkou na monarchii. V činnosti se to projevuje pořádáním historických přednášek a každý rok se pořádá v brněnské katedrále mše za posledního habsbursko-lotrinského císaře Karla I., jenž byl církví blahoslaven. Členové jsou zainteresováni na vojenské historii, jednak jsou zde členové původně vojáci z povolání, jednak stoupenci sdružení vojenské historie apod. Já se z toho vymykám, náboženství jsem se zcela odcizil, vojenskou historii také moc neprožívám. Například vzpomínky na bitvu u Slavkova moc nechápu. Napoleona Bonaparte považuji spíš za původce zla a smrti statisíců vojáků i ostatních. Nemám rád, když si někdo hraje na vojáčky a simuluje v přestrojení průběh bitvy. Jinak však členové spolku nejsou žádní svatoušci, je to celkem příjemná společnost. Na návrat monarchie nevěřím. Ve světě se najde ještě dost monarchií, jsou to pozůstatky minulosti, zvl. v Evropě. Jejich představitelé nemají většinou vliv na běžnou politiku, jsou jakýmsi historickým symbolem státu. Berou si za životní partnery herce, trenéry a jiné tzv. populární osobnosti. Takže spíš náměty pro bulvár. Na panovníka z boží milosti nikdo nevěří, to je středověk. Samozřejmě má šlechta stále určitou přitažlivost, vidíme to i u nás ve vztahu ke K. Schwarzenbergovi, mnozí, zejména mladí lidé, jím byli přímo unešeni.
V sobotu bylo dost chladno. Po poledni jsem si šel vyzvednout kolo, které jsem svěřil místnímu servisu. Pán mi vysvětlil, co s ním provedl, zaplatil jsem a rozloučili jsme se. Projel jsem se, řídítka již byla pěkně fixována, spokojeně jsem ho dovezl domů. Pak jsem se vydal na fotbal, konalo se poslední podzimní utkání. Tým Hoštic-Heroltic, na spodku tabulky, odešel s přijatelnou porážkou 3 : 1.
Žádné komentáře:
Okomentovat