V sobotu jsem vyšel na nákup. Na náměstí hluk, dívám se a Hnutí ANO už po několikáté pořádá převolební akci, tentokrát ve větším rozměru. Běží za mnou dvě hostesky a nabízejí perníky, propisku... děkuji, říkám, už jsem ji od vás dostal dříve. A nejen to, dokonce grilovali klobásy, hm, co všechno zkouší při shánění voličů. – Jeden ze zdejších potravinářských obchodů nabízí celý týden 25 % slevu na vše kromě tabáku. Vcházím tam, ale je tam už jaksi pusto, regály prázdné. Našel jsem jen cukr, ptám se prodavačky, co se děje. Dozvídám se, že končí. Proč asi? ptám se sám sebe. Naproti je velká moderní prodejna, kterou si otevřeli Vietnamci. Koupili celý dům a nechali ho rekonstruovat. Vedle zavíraného obchodu je další prodejna potravin označená logem sítě Brněnky. Za pokladnou opět sedí šikmooký. Takže chápu, že té konkurence je nějak moc. Nicméně prodavačka připustila, že tady bude opět obchod. Ale jaký? Na to krčila rameny. Zašel jsem ještě do trafiky pro cigarety, koukám na ně, že mají jiné balení – barevná fotografie nahého muže, ovšem skrčeného s hlavou dolů, jako by si rval vlasy zoufalsvím. Pod tím nápis, že kouření způsobuje impotenci. No děkuji za moudrost. Do konce života mi už nadbytek let nezbývá, a ještě jsem takový problém nezaznamenal.
V sobotu odpoledne jsem si vyjel na kole po cyklostezce začínající u Rejvíze. Tentokrát jsem dojel až do Vyškova. Na odpočívadle jsem se dal do řeči s manželi, kteří příhlíželi svým dětem, jak se snaží na poli pouštět draka. Od nich jsem se dozvěděl, že cyklostezka vede až do Vyškova, jen mi poskytli informaci, kam mám v Topolanech zabočit. A skutečně po široké asfalové cestě jsem tam byl za chvíli. Dokonce jsem se tam zorientoval, protože po chvíli jízdy městem jsem se dostal k malému kruhovému nájezdu, který znám z cest autobusem i na kole po silnici. Cesta zpět měla drobné překážky. Nejprve jsem zahlédl cyklistu, jak vrávoravě jede od jednoho okraje k druhému, snad měl v sobě trochu alkoholu, nebo byl jinak vyčerpaný. Přijel jsem do jeho blízkosti, vyčkal jsem, až když se nacházel na okraji a přidal jsem, abych ho konečně předjel. Ovšem on nečekaně zavrávoral přímo ke mně, tak tak jsem se mu stačil vyhnout. O kus dál u jedné samoty se ozval zuřivý štěkot psa a všiml jsem si, že pes letí za mnou. Předběhl mě a zastavil se kousek přede mnou. Stačil jsem zabrzdit. Zuřivé nadávky jeho pána jsem slyšel, pes ovšem měl svou hlavu. Byl to vlčák, naštěstí s košíkem. Stačil jsem rychle odjet.
V neděli bylo počasí chladnější, odpoledne začalo mírně pršet. Přesto jsem se vypravil na fotbal místního klubu s Lysovicemi. Domácí vyhráli 2:1, když Lysovice neproměnily ani penaltu v prvním poločase. Během utkání se dostavil na zápas kandidát na senátora Zdeněk Zlámal. Je to podnikatel bez politické příslušnosti, jinak místopředseda Fotbalové asociace ČR, bytem Hulín. Rozhlas ho ho oznámil, pak se svou suitou zavítal mezi diváky, jež pozdravil osobně. Po nějaké chvíli nám roznášeli slivovici od tohoto kandidáta. Byla dobrá.
Večer jsem zhlédl v televizi film Povídka o policajtovi s Alainem Delonem. Stále měl v ústech cigaretu. Kde jsou ty doby bez blbé antikuřácké kampaně? Delon svým věkem jistě ani dnes nemůže sloužit jejich připitomělé propagandě. Byli snad lidé dříve více nemocní? Z cigaret? Kdepak. To až později přišli na to, že jednoduchá propaganda, kterou i ten nejhloupější pochopí, je označení tabáku za metlu lidstva. Nemoci, zdravotní postižení, smrt... jsou z jiných důvodů. Ale řekněte to někomu. Cigareta je ideální místo přemýšlení, což bolí.
Žádné komentáře:
Okomentovat