Přečetl jsem si článek K. Hvížďaly „20 let TV Nova: Komerční televize ve slepé uličce“. Najdete ho zde: 20 let TV Nova A těch článků na toto téma zde má více. K. Hvížďala je odborník na média, zakládal před lety časopis Týden. Situaci v článku podrobně popisuje, zamýšlí se zde i v dalších článcích také nad situací v podávání informací. No jaké ty informace v médiích mohou být? Proč si stěžovat na „rozostření rozdílu mezi prestižními novinami a bulvárem, aktualitou a informací, skutečností, polopravdou a úplnou lží“? Psát o demokracii, humanitě... pozitivně a seriózně, o politice odborně a objektivně? V dnešním světě? O tom výstižně píše excelentní autor Petr Schnur: Haiti, HAARP, hororový sen Cituji z jeho článku (jen jsem opravil v odstavci Tahiti na Haiti, zjevně chyba editora):
„Na Západě byla 60.–80. léta ve znamení relativně silné a efektivní mediální, politické i občanské kontroly moci. Události na Haiti znovu dokazují, že se tyto kontrolní mechanismy de facto zhroutily. Reflektivní či investigativní žurnalistika existuje pouze jako součást euroatlantické subkultury a její reálně politická relevance je nulová. Kdo chce vědět, doví se, ale mocní tohoto světa se nemusí obávat ani politické opozice, ani občanského vzdoru. Obojí může v zastupitelské demokracii fungovat jen ve vzájemném propojení: pokud první neexistuje, může moc druhé ignorovat. Navíc jejich akční rádius globální ekonomicko-politické elity překračuje možnosti řadového občana o světelné roky. Mocné nadnárodní zájmové skupiny, pressure-groups, které získávají stále větší politický vliv, navíc znají psychologii mas a obratně ji využívají.“
Do třetice rozhovor s G. Celentem, k tomu všemu opravdu nemám co dodat: Svět pohltí katastrofický globální kolaps a nepokoje
Žádné komentáře:
Okomentovat