Jak čtu zprávy, vidím, že situace na Ukrajině je chaotická. Tzv. opozice se zmocnila snad všech úřadů a parlamentu, president Janukovyč se uchýlil na východ země. Plynová princezna Tymošenková byla propuštěna z vězení. Těžko říct, jak se to bude vyvíjet, celý tento scénář však pro mě žádné překvapení není. Už jsme těch nepokojů a revolucí za poslední desetiletí ve světě mohli vidět více a budou další. Vidím, jak se do toho zapojuje i naše země, jak informují naše média, ničemu se nedivím. V současnosti je rušno i ve Venezuele, Bosně a Hercegovině, na mušce zájmu je Írán, Bělorusko i samotné Rusko a mnohé další státy v Latinské Americe, Africe, Asii, prostě kdekoliv ve světě.
Politik boxer Kličko a jeho strana UDAR je výtvorem Nadace Konrada Adenauera. UDAR však máme nyní i v Bosně a Hercegovině. I odtamtud zaznělo několik zpráv o nepokojích. Na Balkáně máme také Srbsko. Před pár lety tu bylo velmi rušno. Organizace Otpor vedla protesty proti presidentu Miloševićovi – byla finančně podporována americkými vládními organizacemi, jako například National Endowment for Democracy (NED), International Republican Institute (IRI) nebo US Agency for International Development (USAID). Operace v Srbsku skončila svržením prezidenta Miloševiće a určitým „přeorientováním“ země.
Bývalí členové Otporu pak založili v Bělehradě „Centrum pro aplikované nenásilné akce a strategie“ (CANVAS). Na základě zkušeností získaných v Srbsku cvičí CANVAS takzvané „prodemokratické aktivisty“ po celém světě. CANVAS hrál významnou roli například v protestech i na Ukrajině.
Od roku 2003 vedl konzultant nenásilných převratů Siniša Šikman více než 50 workshopů o nenásilném boji pro jednotlivce i skupiny po celém světě.
Něco je možno si přečíst i v našich sdělovacích prostředcích:
Všechny metody uplatňované v teorii i praxi těchto skupin vychází z knihy amerického politologa Gene Sharpa. Jeho publikace („Od diktatury k demokracii“) inspiruje a směřuje prozápadní nepokoje a protesty po celém světě. Západní zpravodajské služby využívají Sharpovu knihu ve své práci.
Sharp vydal svou příručku s názvem Od diktatury k demokracii jako návod pro barmskou opozici před 16 lety. Byla přeložena do mnoha jazyků. Sharpova kniha obsahuje popis 198 různých metod, jimiž mohou protestující tlačit na autoritářské vlády. Kromě tradičního zvolení symbolické barvy nebo stávkování jsou popsány i méně konvenční možnosti, jako například psaní hesel na obloze nebo protestní svlékání se. Zvolení účinných metod, které budou použity v širokém rozsahu, způsobí nelegitimním vládám velké problémy, píše se v příručce. Mezi základní Sharpova doporučení patří vést co nejrozmanitější nenásilný boj v psychologické, sociální, ekonomické i politické rovině. Naopak největší chybou nezdařených akcí bývá prý to, že se účastníci zaměří pouze na jednu nebo dvě taktiky, například jen na stávky a demonstrace. Je třeba použít také metody jako nespolupráce, bojkot a vypovědění loajálnosti. Existuje přes 200 různých taktik, o jejichž použití mají rozhodnout poučení civilisté.
Podle jednoho ze zakladatelů srbského studentského odboje Srdji Popoviče, který nyní vede v Bělehradě středisko využití nenásilných akcí a strategií, se nedá nenásilná metoda, která fungovala v jedné zemi, přenést do jiné kultury a jiného prostředí. „Principy jsou ale stejné,“ zdůrazňuje.
Tyto nadace trénují a vzdělávají „novou elitu“. Všechna tato školení a tréninky, poskytované západními nevládními organizacemi mají stejný cíl – vytvoření nové prozápadní skupiny napříč všemi etnickými hranicemi, která ve vhodné chvíli převezme moc. I nás sdělovací prostředky barvitě poučí, kdo jsou ti správní demokraté a kdo jsou zlí stoupenci diktatury.
Žádné komentáře:
Okomentovat