Sledoval jsem v úterý chvilku TV přenos z jednání sněmovny o vyjádření důvěry vládě. Přenášeli ho dlouho, do večerních hodin, odpadl kvůli tomu pravidelný pořad Hydepark. Bylo to tak nudné, bezvýznamné, ba často hloupé, že jsem se od toho odloučil a věnoval se jiným věcem. Lidé si myslí, že poslanci, sněmovna... něco znamenají, tvoří politiku, rozhodují... Myslím, že nikoliv. O nic takového nejde. Pokud jde o zájmy poslanců, klidně u nich hledejme cokoliv jiného a nezmýlíme se.
Jaká je skutečná realita dnešního státu? Hospodářské škody vzniklé na území ČSR po 2. světové válce byly vyčísleny (v dnešních cenách) na 1 bilion 351 miliard Kč. Zmizelé národní jmění od roku 1989 představuje téměř čtyřnásobek hospodářské ztráty ČSR za druhé světové války! Zahraniční kapitál vlastní na 80 procent firem a je kontrolován ze 40 procent z daňových rájů! Padesát šest tun českého zlata bylo po roce 1989 vyměněno za dluhopisy. Státní zadlužení dosahuje aktuálně 1 700,0 mld Kč, roční náklad na obsluhu dluhu před 80 miliard Kč.
To jsou běžně dostupné informace. Pokud se nad nimi zamyslíme, tak kde vidět východisko? Je vůbec nějaké? Připomíná to někdo v politice a přináší řešení? Kdepak, lépe je podávat žalobu na prostořekou komunistickou poslankyni či se hrozit nad komunistickým fízlem a donašečem ve vládě, případně se starat o vítězství demokracie na Ukrajině. Národ se může oddávat vášním sympatií či antipatií. Žvanící poslanci v parlamentu i jinde a na ně navazující redaktoři a komentátoři či všelijací údajní odborníci, to je jen svého druhu jakýsi folkór.
Žádné komentáře:
Okomentovat