V úterním pořadu Interview na ČT24 dával k dobru svoje moudrosti prof. bostonské university Igor Lukeš. Velká Británie se dopustila velké chyby brexitem, ale on jí věří, že bude světovým leaderem. Francouzské volby ovlivnili Rusové. Maďarští představitelé patří pro svou politiku do psychiatrického ústavu. Středoevropské země se dostávají do magnetického pole Ruska, s výjimkou Polska. Proč jsou Poláci tak protiruští, to pan prof. prý netuší. Pokud je někdo naprosto nekriticky proamerický, to nikdo ani nehodlá vzít na vědomí, zato na proruské postoje či názory je nutno nálepkovat, zesměšňovat atd. To co mluvil o americkém presidentu, samozřejmě v negativním slova smyslu, mě už nezajímalo. Podrobněji o tom informují Parlamentní listy zde.
Jak jsem četl a slyšel, tak EU už vyhrožuje jak naší republice kvůli kvótám migrantů, tak Maďarsku. Zajímavé je, že nikdo ty kvóty neplní, takže uvidíme, co z toho nakonec bude.
Město Brno má výbornou tramvajovou dopravu. Vozy jezdí přesně. Za mého mládí se mohlo o tom jen zdát. Chtělo by to však lepší vozy a samozřejně nové tratě, zejména tu na Plotní ulici. Mluví se o tom už dlouho a snad konečně něco začne. Zmiňuje se o tom tento článek.
V úterý jsme byli v Brně navštívit manželčinu maminku. Má se v Domově pro seniory na Kociánce dobře. Přestože již dosáhla věku přes 90 let, leccos ji pobolívá a zlobí, je psychicky v pořádku a stále plete ponožky a rozdává je personálu. Zúčastňuje se všech bohoslužeb tam konaných, prochází se po parku. Naštěvuje ji průběžně celá širší rodina, takže pořád má co dělat. – Přes den bylo větrno, neodvážil jsem se odpoledne nikam jet na kole. Večer se spustila bouřka. – Ve středu odpoledne jsem si vyjel, sice jsem po cestě zaváhal – z jedné strany temná obloha, z druhé vlídnější. No jel jsem dál až do Tištína a odtud po cyklostezce k Nezamyslicím. Ovšem to už začínalo pršet, takže jsem odbočil na silnici a dojel do Těšic, zde jsem se napojil na cestu, po které jsem přijel. Spěchal jsem, u rybníka Kačáku jsem si pod nadjezdem udělal, kryt před deštěm, přestávku. Ale počasí se mi zdálo přijatelné, tak jsem po chvíli pokračoval. Při vjezdu do Ivanovic vanul velmi silný vítr s deštěm. Jen s potížemi jsem dojel do ulice a zde jsem se uchýlil pod stříšku zastávky autobusu. Měl jsem především obavy o elektrokolo, to nesmí zmoknout. Postupně jsem se dostal až domů.
O úhynu ryb v Ivanovském rybníku jsem se zmínil. Vyšetřovala to policie. O výsledcích se píše zde. Ovšem, jak se amoniak do vody dostal, byť ho nebylo mnoho, se možno jen domýšlet. Pokud by vody bylo dost a ryby by neuhynuly, tak jaká by byla jejich kvalita? Kdepak, kapra bych si nekoupil.
Žádné komentáře:
Okomentovat