Ve středu jsem cestoval do Brna kvůli práci, kterou jinak provádím doma. Cestuji raději vlakem, je mi to pohodlnější. Autobusů zde jezdí více, některé jsou levnější než vlak (Kroměříž), některé jsou nepochopitelně mnohem dražší (Vsetín). V Brně na hlavním nádraží ČD opravují některá nástupiště. Je to třeba, protože toto nádraží je ostudou města. Nicméně dal bych přednost zbudování nového nádraží mimo střed města. O tom se mluví desetiletí a pořád nic. Každý cestující si tam může povšimnout, jak toto nádraží nedostačuje kapacitně ani současnému provozu. S vlaky se všelijak šibuje, nebývá vzácností změna přistavení vlaku – na jiný peron – na poslední chvíli.
Bývalé vězení v Brně na Cejlu prohlásilo ministerstvo kultury za kulturní památku. Opravdu nevím, co je na tom kulturního. Město chtělo budovu přestavět na jakési kreativní centrum, což je podle mě zbytečná věc – nacpat miliony do projektu kvůli tomu, aby se tam pár podivných výtvarníků vyžívalo. Tento záměr se jim navíc rozhodnutím ministerstva velmi prodraží. Celé je to neefektivní, k ničemu. Nejlépe by bylo to zbourat a postavit tam moderní budovu.
Jak jsem se dočetl, Rakousko vyvlastní rodný dům A. Hitlera v Braunau am Inn. Ministr vnitra Wolfgang Sobotka navrhuje jeho zbourání. Nechápu to. Prý kvůli historickým reminscencím. Čeho se tak bojí? Bojí se myšlenky? Proč to raději nenechají bez jakýchkoliv komentářů být? Je to jakési měnění dějin, takové věci se dělat nemají.
Poslankyně ČSSD P. Nytrová se vyjádřila kriticky vůči homosexuálům. Zaujalo mě, kolik vášní to probudilo, kromě pár smiřlivých hlasů většina jí hrubě nadává a vyhazuje ji ze strany. Jaká svoboda slova? Přece by měl mít každý možnost mít svůj názor, kritiku je možno odmítnout jinými argumenty. To vše mě přesvědčuje, že o žádnou demokracii nikde nejde. Co platí, to je newspeak, jak ho předpověděl G. Orwell. S podobným přístupem se setkávám pořád.
Žádné komentáře:
Okomentovat