V Otázkách V. Moravce v neděli na ČT 24 se objevil i Andrej Zubov, ruský profesor, který přišel o místo po vydání článku, v němž přirovnal připojení Krymu k Rusku k obsazení Rakouska a Československa nacistickým Německem. Já sám jsem pro svobodu vyjadřování k čemukoliv, s žádným omezením nesouhlasím. Vím ovšem, že taková svoboda nikde není, v České republice určitě ne. Článek jsem nečetl. Z toho co vím, jeho teze mi připadá účelová a nepravdivá. Měl by to hlásat přímo na Krymu. Asi by mu tam lidé vroucně poděkovali. Sdělil, že se nechystá využít nabídek na zahraniční angažmá, které mu ochotně mnozí nabízejí, mimo jiné i Masarykova univerzita v Brně. Pokud by přece jen přišel, rád bych slyšel, zda a jak se vyjádří k těm věcem, které jsou v daných zemích tabu (vtip, to by jistě nedělal). Pokud by snad využil těchto nabídek, myslím, že může posloužit nanejvýš jako „užitečný idiot“ novým chlebodárcům. Nebyl by sám, na novinky.cz jsem četl proroctví bývalého Putinova spolupracovníka Andreje Illarionova, nyní působícího v myšlenkovém trustu Institutu Cato ve Washingtonu. Ten už jde tak daleko, že Putinovi přisuzuje snahu vrátit ruské impérium z doby cara Mikuláše II. či Stalina a nyní se prý sápe po Pobaltí a Finsku. Já si spíš myslím, že takový blábol vznikl na objednávku mírotvorců z Washingtonu, na to jim jsou takoví „specialisté“ dobří. A můžeme se ptát, co to má vlastně znamenat, co tím chtějí vyvolat. – Na Krymu žádná anexe nebyla, vojáků nepřišlo víc, než dovolovala smlouva s Ukrajinou, nestřílelo se, neprotestovalo se... Když se tak dívám po Evropě, zdá se že Krym není ojedinělý, kdo chce pryč od dosavadního státního spojení. Referendum na odtržení od Itálie bylo v Benátsku 21. března za velké účasti obyvatel, ovšem o tom zde samozřejmě nikdo nepíše ani nedebatuje (četl jsem to jen na e-republice.cz). Podobné snahy jsou aktuální v Katalánii. Španělská vláda však dala najevo, že to bude považovat za neústavní akt. No a na Skotsko jsem také zvědavý, o této zemi se mluví již dlouho v souvislosti s možným odtržením od Británie. Všude tomu centrální vlády silně brání. U nás se zdá, že nic takového nehrozí. Kdo tedy bude další na řadě?
Žádné komentáře:
Okomentovat