Kdo bude další?

V Otázkách V. Moravce v neděli na ČT 24 se objevil i Andrej Zubov, ruský profesor, který přišel o místo po vydání článku, v němž přirovnal připojení Krymu k Rusku k obsazení Rakouska a Československa nacistickým Německem. Já sám jsem pro svobodu vyjadřování k čemukoliv, s žádným omezením nesouhlasím. Vím ovšem, že taková svoboda nikde není, v České republice určitě ne. Článek jsem nečetl. Z toho co vím, jeho teze mi připadá účelová a nepravdivá. Měl by to hlásat přímo na Krymu. Asi by mu tam lidé vroucně poděkovali. Sdělil, že se nechystá využít nabídek na zahraniční angažmá, které mu ochotně mnozí nabízejí, mimo jiné i Masarykova univerzita v Brně. Pokud by přece jen přišel, rád bych slyšel, zda a jak se vyjádří k těm věcem, které jsou v daných zemích tabu (vtip, to by jistě nedělal). Pokud by snad využil těchto nabídek, myslím, že může posloužit nanejvýš jako „užitečný idiot“ novým chlebodárcům. Nebyl by sám, na novinky.cz jsem četl proroctví bývalého Putinova spolupracovníka Andreje Illarionova, nyní působícího v myšlenkovém trustu Institutu Cato ve Washingtonu. Ten už jde tak daleko, že Putinovi přisuzuje snahu vrátit ruské impérium z doby cara Mikuláše II. či Stalina a nyní se prý sápe po Pobaltí a Finsku. Já si spíš myslím, že takový blábol vznikl na objednávku mírotvorců z Washingtonu, na to jim jsou takoví „specialisté“ dobří. A můžeme se ptát, co to má vlastně znamenat, co tím chtějí vyvolat. – Na Krymu žádná anexe nebyla, vojáků nepřišlo víc, než dovolovala smlouva s Ukrajinou, nestřílelo se, neprotestovalo se... Když se tak dívám po Evropě, zdá se že Krym není ojedinělý, kdo chce pryč od dosavadního státního spojení. Referendum na odtržení od Itálie bylo v Benátsku 21. března za velké účasti obyvatel, ovšem o tom zde samozřejmě nikdo nepíše ani nedebatuje (četl jsem to jen na e-republice.cz). Podobné snahy jsou aktuální v Katalánii. Španělská vláda však dala najevo, že to bude považovat za neústavní akt. No a na Skotsko jsem také zvědavý, o této zemi se mluví již dlouho v souvislosti s možným odtržením od Británie. Všude tomu centrální vlády silně brání. U nás se zdá, že nic takového nehrozí. Kdo tedy bude další na řadě?

Jsou z Babiše nervózní

B. Sobotka vyzval A. Babiše, aby prodal své firmy. Kvůli možnému střetu zájmů to považuje za nejčistší řešení. Babiš se mu v podstatě vysmál. Sobotka prý neví nic o podnikání, hned ze školy šel do politiky. Neví tedy, že Babiš nyní firmy přímo neřídí, nepodniká, je jen majitelem a účastní se pouze správních rad. A řekl to, co mu lidé jistě věří, že totiž je dost bohatý na to, aby rozkrádal stát. Do politiky šel jen právě kvůli tomu, že mu toto rozkrádání vadilo a škodilo. Pokud se to B. Sobotkovi nelíbí, může prý usilovat o předčasné volby. A. Babiš je na žebříčku popularity politiků na nejvyšším  místě, stejně jako ANO v průzkumech veřejného mínění vede již s velkým náskokem před ostatními stranami, takže se voleb bát nemusí. Babiš totiž vystupuje rozumně, nemudruje, nepoučuje, nepolitikaří, nepovyšuje se, neuráží veřejnost, a vždy hovoří o věcech, které lidi zajímají a které považují za důležité. Zdržel se například i mudrování kolem Ukrajiny. Velký rozdíl oproti sociálním demokratům. Samozřejmě čtu i slyším všelijaké ataky vůči Babišovi a jeho straně. Chápu, že konkurenti jsou z něho nervózní, a tak se moc snaží. Jen si kladu otázku, jak dlouho to potrvá, zda se mu opravdu podaří zlepšit stav státních financí.

Soudci se žalobami domáhají výměry vyšších platů a doplácení těchto mezd i za uplynulé období. B. Sobotka se nechal hned slyšet, že i politici si zaslouží výhodnější výměru platů. Tito se nezmění, jen dovedou pěkně mluvit. Prostě kdo má od státu mnoho, ten chce stále více. Od takových nelze čekat nic dobrého – pro stát a pro obyčejné lidi.

Povšiml jsem si

Povšiml jsem si sdělení, že v ruských politických kruzích se objevují názory o dalším dělení Ukrajiny i mezi okolní země – Polsko, Maďarsko. Dokonce ukázali i mapku takového dělení, která prý koluje po internetu. Pak ovšem zaznělo konečně jméno – Žirinovskij. O této trapné figurce jsem již léta neslyšel, najednou stupidní výplody tohoto provokatéra vytáhnou a převádějí je veřejnosti jako málem oficiální stanovisko. K ovlivňování veřejného mínění se zřejmě hodí cokoliv. Podobně si do televizního studia pozvali bývalého Havlova kamarádíčka a kancléře L. Dobrovského. Také se zničeho nic vynořil ze zapomnění. A hned tento stařík, jako kdyby ho vytáhli z LDN a dali mu něco pro povzbuzení, hned projevoval touhu po ráznějších krocích vůči Rusku. Inu expert jako vyšitý. Zato skutečné sankce jsou zatím spíš symbolické. Bez ruské ropy a plynu se zkrátka Evropa stále neobejde, ruský trh je pro podnikatele také důležitý. Na to je třeba brát ohledy. Co bude s Ukrajinou netuším. Ani členskému státu Řecku EU nepomohla, takže copak přijde nyní?

Bylo toho víc, ale zmíním jen to co mě zaujalo pozitivně. Totiž ministr financi A. Babiš vyslovil názor, že chce získat finance z polostátní firmy ČEZ. Myslím si, že je to v pořádku. Od toho ta firma je, aby vyprodukovala majitelům zisk. Její masivní investice na Balkáně byly naprostý propadák, takže určitě je lépe finance využít pro potřeby státního rozpočtu, než je promrhat nesmyslnými investicemi a rozpočet sanovat škrty a zvyšováním daní.

Při četbě i na ulici

Ve zprávách jsem se dočetl o sankcích, které vyhlásily USA vůči Rusku, na to Rusko odpovědělo podobně. Jde o zákaz vstupu do země některým osobám. Obama prohlásil, cituji podle serveru novinky.cz: „Národy prostě nepřekreslují hranice, protože jsou větší a silnější,“ vzkázal Rusku a vyzval ho, aby respektovalo suverenitu Ukrajinců a jejich právo vybrat si svoji vlastní cestu. Plky! Ta vlastní cesta je třeba zde. A každý, kdo trošku sleduje politiku či se zabývá novodobou historií, může vědět, jak zasahovaly a zasahují USA v různých zemích světa podle toho, jak se jim to hodí, právo sem, právo tam. Ony a jejich nohsledi rozhodují, kdo je diktátor, kdo terorista, kdo musí pryč z politiky, kdo patří před soudy a kdo zaslouží potrestání. Vezměme si starší příklady z Latinské Ameriky či ty nejnovější od Iráku až po Ukrajinu. Všude tam USA zasahovaly přímo vojensky, či vysíláním agentů a placením a podněcováním místní opozice a manipulací světovou veřejností prodejnými sdělovacími prostředky i prodejnými politiky a teoretiky. Stačí si vzpomenout na rok 1989 u nás, na „mrtvého“ studenta Šmída a na celou propagandu včetně kampaně na zvolení V. Havla presidentem. Lidé se nechají zmanipulovat docela snadno, ti kteří to mají na starosti, mají patřičné školení i finance a potřebné vybavení. Někde to stačí k dosažení cíle, pokud ne, přitvrdí se tak, až jsou oběti na životech. Jsou to opravdu demokrati a poskytují lekce demokracie světu.

Ve středu jsem v Brně na ulici potkal známého, bývalého kolegu. Ptal se mě na můj názor na Krym. Odpověděl jsem, ale neshodli jsme se. On mi tvrdil, že navštívil USA, a to je prý ta nejlepší země na světě. Vše co dělají, je v zásadě dobré. Čím víc jim bude patřit, tím lépe. My jsme tady měli Rusy a ti jsou veskrze špatní. Když celý svět bude patřit USA, tak pro nás je to dobré. Tak nějak povídal v superlativech a já jsem jen krčil rameny. Mohl bych mu říci: Ti druzí nemají nárok na nic? A myslíš si, že si to nechají líbit? Ale nechal jsem to být. Svůj názor na požádání sdělím, ale ze zásady nikoho nepoučuji ani nepřesvědčuji, nikomu neradím. Stejně to byl příliš jednoduchý rozhovor. Já nevím, co v politice nastane, a věštit nehodlám. Já si ani nemyslím, že ti veřejní činitelé, viditelní v první linii, jsou ti rozhodující pro běh světa.

A tady je malý popis života u těch nej... odkaz jsem našel na e-republika.cz. Jistě by se toho dalo povědět mnohem víc ať tak či onak. Ale je dobré posuzovat věci střízlivě. A zrovna zdravotnictví není nic druhořadého.

JE NAŠE ZDRAVOTNICTVÍ OPRAVDU HORŠÍ NEŽ JINDE? 

Dolce vita pro vyvolené

V pondělí skončila lhůta pro předkládání kandidátek pro letošní volby do Evropského parlamentu. Nijak mě nepřekvapilo, že se přihlásilo celých 39 uskupení, o některých jsem dosud ani neslyšel. (A to ještě není úplný konec – než se proberou dokumenty ze všech podatelen ministerstva vnitra.) Bude zvoleno 21 poslanců ve dnech 23. a 24. května. Je to úžasný džob. Příjmy těchto poslanců jsou vrcholem drzosti vůči milionům lidí s drobnými příjmy či bez zaměstnání i domova v celé Evropě. Europoslanci mají i spousty různých náhrad: měsíční plat 218 000 Kč, kancelář, telefon a pošta 118 000 Kč, denní diety 8 300 Kč, roční cestovné max. 117 000 Kč, externí služby a plat asistenta max. 583 000 Kč. Také to má velký vliv na budoucí starobní důchod takového poslance, za pět let funkce potom od 63 let věku dostane navíc cca 38 000 Kč. Prostě jedno volební období života v klidu a uspokojení z vlastní důležitosti, pohodě, bezplatné cestování po Evropě, život v luxusu... a to bez jakékoliv zodpovědnosti, bez kontroly sdělovacích prostředků a jste skvěle zajištěni do konce života. Nedivím se tedy, že je takový zájem o kandidaturu v těchto volbách.

Svět chce být klamán

V pátek se připomínalo mimo jiné výročí narození Alberta Einsteina (1879). Byl Albert Einstein takový génius, jak se o něm bez výhrad pěje v německých zemích a samozřejmě i v České republice? Ovšem ve Francii to prý pro mnohé fyziky tak neplatí. Pravda je, že Lotrinčan Henri Poincaré byl v oboru fyziky daleko před Einsteinem, takže je zřejmě skutečným vynálezcem dobře známého vzorce E=mc² a tím speciální teorie relativity. Kdysi jsem si z jednoho článku poznamenal tyto údaje: 

Ve své knize Jak jsem se stal Einsteinem. Pravdivý příběh E=mc² (Comment je suis devenu Einstein. La véritable historie E=mc², Éditions Carnot, 2005) Jean-Paul Auffray popisuje: Einstein se v roce 1896, když rok předtím při přijímací zkoušce neuspěl, nechal imatrikulovat na Polytechniku v Curychu. S pěti nebo šesti jinými žáky byl přidělen do nejnižší třídy, a to do sekce VI-A, protože nebyl schopen navštěvovat třídu vyšší. Tato sekce nevzdělávala budoucí inženýry, nýbrž učitele fyziky a matematiky, kteří nesměli učit na univerzitě, pouze na gymnáziu. V roce 1900 tak dostal Einstein diplom, který neměl s prestižním inženýrským diplomem z Polytechniky co do činění. 

Takže jak se pak pracovně umístil? Otec jednoho z jeho spolustudentů mu v roce 1902 pomohl získat místo technického asistenta na švýcarském patentovém úřadě. Einstein tam posuzoval význam patentových přihlášek vynálezů (!). – V roce 1900 se v Paříži spolu s druhou olympiádou konala světová výstava. H. Poincaré, v této době již známý jako světově proslulý vědec, byl francouzskou vládou pověřen, aby zorganizoval sympozium o fyzice. Pozval nejlepší vědce světa k poctě Nizozemce Hendrika Lorentze a na oslavu pětadvacátého výročí jeho doktorského titulu. Poincarého příspěvek pro oslavný sborník obsahoval teoretické závěry, které ho o dva roky dříve přivedly k tomu, aby zformuloval vzorec E=mc², to znamená, že ho znal přinejmenším už v roce 1897. Einstein psal o vzorci teprve v září 1905 – aniž Poincarého citoval – v poznámce pro Annalen der Physik a od té doby je jistým tiskem oslavován jako největší vědec na světě. Mezi rokem 1898 a počátkem června 1905 publikoval Henri Poincaré všechny hypotézy a základní rovnice, které tvoří základ speciální teorie relativity. Einstein v Bernu všechny texty Henri Poincarého pečlivě studoval, obzvláště text o speciální teorii relativity z 5. července 1905. Poté o ní pilně napsal článek, který byl jen shrnutím Poincarého principů a výsledků, aniž by práce tohoto Lotrinčana zmínil. Annalen der Physik obdržely Einsteinův rukopis 30. července, to znamená pětadvacet dní po vyjítí článku Poincarého. Einsteinovi to přesto nebránilo v tom, aby se vydával za jediného tvůrce speciální teorie relativity. Prozradil se však sám tím, že svůj článek nazval: „Prinzip der Relativität“, přímým překladem francouzského titulu: „Principe de relativité“, místo aby užil typicky německého obratu „Relativitätsprinzip“. – Česká Wikipedie uvádí, že roku 1905 dospěl Poincaré současně s Einsteinem k základním pojmům speciální teorie relativity. Blíže to samozřejmě nevysvětluje.

Podotýkám, že já nejsem fyzik a vše je to z druhé ruky. Ale podezřelé mi vždy byly ty oslavné tirády, zatímco studia a pracovní zařazení i pozdější jeho činnost nesvědčily o ničem zas tak mimořádném. Také vyvyšovat jakoukoliv osobu do nebeských výšek se mi jeví nevěrohodné. Žádný titán se mezi lidmi nikdy nenarodil ani po tělesné, ani po duševní stránce. Všechny myšlenky, náměty, motivy... se přejímají z minulosti, odjinud a jen se k nim něco přidá, rozvine. Někdo to zvládne lépe, tvůrčím způsobem, někdo jen přejímá. To stejné platí o všech tvůrcích – filosofech, spisovatelích, hudebních skladatelích, malířích a pod. Důležitý je také obchodní prvek, bez víry v pečlivě sestavené a veřejnosti předhozené mýty by se neprodávaly některé obrazy za milony, netlačily by se davy na hollywoodské stars či gladiátory NHL. Svět chce být klamán.

Středeční deníček

Ve zprávách jsem si povšiml informace o mizivém zájmu mládeže o studium technických oborů. To je špatné a absolventi všelijakých humanitních oborů se mohou těšit na podřadné pracovní umístění či sociální dávky. Zdá se, že si nic takového oni ani jejich rodiče nepřipouští, ač tyto informace se dají snadno zjistit. Pokud si vzpomenu na sebe, tak při odchodu ze základní školy jsem si velmi přál studovat chemickou průmyslovku. Ale informace jsem tehdy neměl, internet neexistoval, rodiče tomu nerozuměli... nakonec z nějaké neurčité představy, že tam bude moc matematiky, jsem zaváhal a také jsem nakonec studoval humanitní obor. Jenže tehdy to nebylo se zájmem mládeže tak jednosměrné jako dnes. Na řemesla a na technické směry šlo přece jen dost zájemců.

Četl jsem také o vesnici, která řeší romský problém. Připadá mi to všechno také marnost nad marnost. Máme tady Vietnamce, s těmi žádný problém není, jsou pracovití, jejich děti ve škole vynikají. S Cikány, kteří zde dlouho žijí, či spíše na Slovensku žili a teď se přemístili sem, se nedaří nic. Chyba se hledá u většinového obyvatelstva, tvrdí se, že Cikáni trpí rasismem a diskriminací apod. Slovo rasismus je jen psí hlava, která se účelově nasazuje, neslyšel jsem jediný hlubší rozbor teorie našeho rasismu. Vietnamci jsou jiná rasa, jak to, že tady si nikdo nestěžuje? Jediné řešení, které úřady s Cikány vymyslí, jsou všelijaké dotace, zaměstnávání ve službách na úklid veřejných ploch, domovníci v cikánských domech apod. To samo je celkem k ničemu. Pokud toto obyvatelstvo nebude produktivně pracovat, ničeho pozitivního se nedočkají oni ani my ostatní. Jenže produktivní práce, výroby je málo všeobecně, obchodního ducha (podobně jako Vietnamci) Cikáni nemají (kromě kriminálních věcí). Řešení tedy nevidím.

Bylo vzpomenuto 15 let vstupu České republiky do NATO. Můj názor je, že to není nic dobrého. Byla zrušena Varšavská smlouva, mělo být zrušeno i NATO. Nebylo. President Miloš Zeman tvrdí, že kvůli mezinárodnímu terorismu, tedy tomu islámskému, je aliance nezbytná. Já jen vzpomínám na zákroky NATO třeba v Srbsku, Libyi atd. Komu vadil Kaddáfí? Co by se stalo strašného, kdyby tam byl dodnes? Co jeho zavraždění přineslo Libyjcům a světu? Myslím na vysílání našich jednotek na Balkán a do arabských zemí. Komu tam vlastně sloužili a slouží? Kdo má prospěch z ropy v Libyi a nerostného bohatství Kosova? Česká republika určitě ne. Kdo má strategický prospěch z vojenských zákroků? Česká republika určitě ne. Musíme však platit miliardy na modernizaci armády, pronájem Gripenů, vysílání jednotek do zahraničí atd. Aktuální přítomnost našeho vojska v Afghánistánu nám nepřináší nic pozitivního. O ničem takovém nevím. Takže pokud lidé jako Zeman, Vondra, Dobrovský a jim podobní vykládají svoje moudrosti na podporu NATO, mi jen dokládá, komu vlastně slouží. Já jim nevěřím nic.

A G. Robertson, bývalý generální tajemník NATO, na konferenci na Pražském hradě? Strašil terorismem, nestabilními státy, kyber zločinci, mezinárodním zločinem, existují prý tisíce tun chemických zbraní v určitých (!) zemích, energeticky bezpečnostní konflikty (!)... Copak to všechno je? Je to tak účelové a průhledné. A prý ještě mnoho dalších překvapení, vždy nás prý něco nového překvapí... O tom nepochybuji, i mě každý den něčím překvapí. Kvůli tomu má být NATO? Je to opravdu směšné, a pokud tuto figurku bere někdo vážně, tak já určitě ne.

Dva pěkné odkazy

Minulou středu jsem při pohledu na internetové stránky pochválil ministerstvo financí. Já samozřejmě nejsem kompetentní v těchto věcech, jde jen o dojmy. I když i já chápu, že za pár měsíců se kdovíco nemohlo ani stát. Beru to tedy spíš jako začátek změn. Snad. Nyní se objevily hlubší komentáře, které jev dobrých výsledků státního rozpočtu na konci roku podrobněji vysvětlují střízlivějším rozborem. Shrnuto je to zde: Našlehaná čísla 

Nad níže uvedeným článkem zůstává rozum stát. V Německu chtějí zakazovat espézetky údajně připomínající něco nevhodného. Variant je nekonečně mnoho. To mi trochu připomíná minulý režim, ten ovšem byl podezíravý komunistický, kdežto nyní mají v Německu přece echt demokracii. Tehdy se divadlo nemohlo jmenovat Husa na provázku, ale jen Na provázku. V novinách, kde jsem pracoval, toho bylo více. Třeba chybička v textu, místo Husák bylo Hnsák, inu tragédie. Nebo na první straně byla hlavní zpráva o zasedání ústředního výboru, poslední straně védodil titulek Rudí ďáblové si zařádili, samozřejmě šlo o fotbalový tým. Ale co kdyby si někdo noviny rozložil a obě strany se ocitly v zorném poli čtenáře vedle sebe? Takové byly tehdy vážné starosti. No stačí si přečíst moudra ze současného Německa. Co se změnilo? Viz zde: Trable Němců s espézetkami

Víkendový deníček

V pátek jsme jeli do Brna do nemocnice. V souvislosti s městem mě zaujal článek o sčítání brněnských bezdomovců. Aspoň si čtenář udělá představu, za co uváděná čísla může považovat. Takové sčítání mi připadá směšné a k ničemu. Čísla mohou stěží odpovídat realitě. Není to profesionální postup a vůbec nechápu, proč se někdo chlubí mařením času. Článek je zde: Dobrovolníci sečetli bezdomovce 

V jiném regionálním zdroji jsem si přečetl článek o doplnění kuliček do tzv. brněnského orloje na náměstí Svobody. Můj vztah k takovým výtvorům je zcela negativní. Brno nemá z historie moc zachovaných soch, což byla dosud i jistá výhoda. Zdá se, že nyní se to vedení města snaží dohnat a trumfnout všechny co největšími nesmysly. Na uvedeném odkazu najdete článek i s obrázkem monstra: Orloj  Mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára sdělil. „Nakoupíme 1440 kuliček s červenobílými pruhy uprostřed, šest set s pruhy s přesnou tolerancí a sto dvacet černých kuliček ke Dni Brna. Na nich budou vypískované letopočty 2014, 2015, 2016 a 2017.“ Za kuličky prý zaplatí město dohromady 313 tisíc korun. K tomu dodávám – hnusné a předražené monstrum na náměstí a k tomu ještě další velké výdaje. Na kolik vám vyjde cena jedné kuličky? To je opravdu přínos pro město.

Na novinky.cz je článek o zjištěních, že ve výživě nasycené živočišné tuky nejsou zdravotním rizikem, ale jsou to jednoduché sacharidy, zvl. bílý cukr. Článek je zde: Vědci se mýlili Pod článkem je bohatá diskuse, kde většina laskavých čtenářů o informacích pochybuje a zesměšňuje je. K tomu bych dodal. Nic nového. Polský lékař Jan Kwasniewski již před léty stanovil a bohatou praxí doložil, že základem potravy mají být nasycené živočišné tuky, pak méně bílkoviny a nejméně sacharidy, a to v poměru podle uvedeného pořadí 3-1-0,5. Nejde samozřejmě o omezení prostého cukru, ale jakýchkoliv sacharidů. Z vlastní zkušenosti potvrzuji, že je to pravda. Elementární informace o tomto stravování, které jeho tvůrce nazval optimální dieta, naleznete zde:Úvod ~ Optimální dieta

Dobrá zpráva z ministerstva financí

Ukrajinou se již více zabývat nechci. Slyším a čtu spoustu nesmyslů v této věci, občas něco dobrého, toto doporučuji: Problém Krymu začal lákavou nabídkou Židů Moskvě

Podíval jsem se na stránky ministerstva financí. Píše se tam:

K 28. 2. 2014 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 231,6 mld. Kč, celkové výdaje 181,5 mld. Kč a přebytek hospodaření 50,1 mld. Kč (v únoru 2013 vykázán přebytek 5,6 mld. Kč).

Na meziročním růstu celkových příjmů o 35,0 mld. Kč se podílely zejména příjmy z EU (růst o 10,6 mld. Kč) a také mimořádný příjem kapitoly ČTÚ z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE (8,5 mld. Kč). Z daňových příjmů vykázalo meziroční růst zejména inkaso DPH (o 7,2 mld. Kč) a spotřební daně z tabákových výrobků (o 5,4 mld. Kč).

To jsou příznivé zprávy a zdá se, že ministr A. Babiš a jeho spolupracovníci si vedou zatím výborně. Zato mě nepotěšil ministr zdravotnictví Sv. Němeček s tím, že oprášil návrh zákona bývalého ministra L. Hegera na úplný zákaz kouření v restauracích. Ten má tedy starosti – raději by se měl věnovat závažným problémům zdravotnictví. Jak z předchozí informace vyplývá, z prodeje tabáku jde výrazný zisk pro státní rozpočet. To stojí za úvahu. Je každého věcí, nakolik se věnuje kouření či pití alkoholu, každý exces je samozřejmě nežádoucí. Nejlépe by bylo účinně omezit kouření u mládeže a to, zdá se, nikoho zvlášť netrápí, ač právě mladým lidem, ba dětem kouření velmi škodí. Lépe by také bylo, aby restaurace byly vybaveny kvalitním větráním. Nějakým plošným zákazem a stálým zdražováním produktů se nedosáhne ničeho jiného než otravování lidí. Kdo nechce sedět v zakouřené restauraci, nemá tam chodit a najít si jinou. Já to tak dělám. Takto budou muset kuřáci chodit ven na chodník a tak obtěžovat sebe i procházející kolem. 

Nic dělat nemůžeme

Nijak mě nepřekvapuje rétorika používaná vůči Rusku a jeho aktivitě na Krymu. Kdejaký politický panáček se rozhořčuje na porušováním práv jedné země. Kdepak protestovali, když byly napadeny Irák, Jugoslávie, Libye, Sýrie...? abych uvedl jen nejkřiklavější příklady. To samozřejmě zase zněla patřičná rétorika ve smyslu ospravedlnění těchto zásahů do života samostatných, suverénních států. Saddám disponoval jadernými zbraněmi – takto masírovali veřejné mínění. Lež! Stejně tak byly lži uplatněné vůči dalším státům. Já vím, že je to naivní – ale právo a stejné zásady by měly platit ve všech případech. Pokud neplatí, pak nikomu nemohu věřit.

Krym historicky patří Rusku. Už jsem se o tom v blogu zmínil a myslím si to stále. Pokud se situace změní tak, že obyvatelstvo bude chtít připojení k Rusku, mají na to právo a souhlasím s tím. Rusko má strategický zájem na Krymu, a ten jim nemůže nikdo upírat. USA nemá strategické zájmy a neprosazuje je ve světě? Bez ohledu na to, že historicky jim nikde nic nepatří? Tak proč oni a jejich nohsledi nyní tak kvákají? Když jezdili jeden za druhým do Kyjeva, aby všemožně podporovali odpůrce vlády, to nebylo vměšování do vnitřního života cizí země?

Česká republika nikdy nebyla samostatná a není ani nyní. Trapné výkřiky pánů Zaorálka a jeho přechůdce ve funkci Schwarzenberka jsou nevěrohodné. Schwarzenberkovi nevadilo odtržení Kosova od Srbska, naopak vlastní iniciativou to podpořil. Co mu nyní vadí na Krymu? Snad zásady? Tomu by mohl věřit jen hlupák. My jako samostatný a suverénní stát bychom měli usilovat o dobré vztahy se všemi zeměmi a tedy i s Ruskem, což je navíc pro nás nanejvýš obchodně a ekonomicky zajímavá země. Protože samostatný ani suverénní stát však nejsme, klidně si to s nimi rozházíme. My máme přece členství v NATO, to je hlavní a podle toho se chováme. NATO si buduje nové sídlo, velkorysé a podle zveřejněných informací dost předražené, a i na tom placení se budeme bohatě podílet. Ministerstvo obrany se stará o to, jak se budou dopravovat naši vojáci na zahraniční mise NATO. Jde o záležitost miliardových nákladů. Co to přinese naší zemi? Kromě nehorázných výdajů, které vlastně platíme my, obyčejní lidé, vůbec nic. A my s tím vším bohužel nic dělat nemůžeme.