Často se píše či hovoří o financování všeho možného. Z čeho vláda bude platit svoje plány? Kde vzít peníze chybějící zdravotnictví? Například MUDr. Pavko z Motola na ČR02 v úterý ráno si stěžoval na nedostatečné financování zdravotnictví. Chybí tam deset miliard? Takže kde brát peníze, kde jsou jejich zdroje?
A tady je zakopán pes. Řešení by nastalo pouze tehdy, kdyby zde vyráběl a obchodoval skutečný průmysl, efektivní národní hospodářství. Nic moc takového však nevidím, všude jen chátrají tzv. brownfieldy. Za minulého režimu bylo plánované hospodářství deformováno vnuceným budováním těžkého průmyslu. Tento problém si ale ekonomové jistě také uvědomovali a postupně budovali i lehký průmysl, plánovala se elektronizace a elektrotechnický obor. Jinak jsme ale měli exportně úspěšný průmysl investičních celků. Podniky vyráběly a montovaly celé továrny a vyvážely je do mnoha zemí světa. Je tady dnes podobný vývozce?
Potom přišel převrat v roce 1989 a začalo se nám vykládat, že ten socialistický průmysl se octl ve slepé ulici, že se vyrábělo nekvalitní zboží jen na sklad, že je to dnes k ničemu, že technická zaostalost je nepřekonatelná... Nyní prý potřebujeme budovat jen služby! Jistě chyběly, ale jakou hodnotu přináší služby? Takže dosavadní podniky byly rozkradeny a zlikvidovány a země se stala odbytištěm záhraničních firem. Podobně bylo zlikvidováno zemědělství, které dnes naprosto nestačí k pokrytí domácí spotřeby a zase vše dovážíme, suroviny i potraviny. Směšná kuponová privatizace nebyla jedinou cestou, jak řešit přechod hospodářství do nových poměrů a vztahů. Jedině promyšlenou koncepcí se mohlo tehdy celé hospodářství přizpůsobit nové situaci. Že by na to nebylo dost odborníků? Kdepak. Zájem mocností však byl jiný a mnoha lidem to vyhovovalo, ať už proto, že věděli víc, nebo jen kvůli ilusím. Tak zde máme dnes pár milionářů a miliardářů, kteří na tom procesu zbohatli, a statisíce lidí na hranici bídy, nejen nezaměstnané a bezdomovce, jejichž iluse dávno vyprchaly.
Vláda nemá kde dost brát. Samozřejmě má k dispozici daně, dále si jen může půjčovat, a když chce víc, může to sebrat všem občanům ještě většími daněmi a poplatky, zdražováním a omezováním zdravotnických, sociálních i jiných služeb... Přímo s dojetím jsem poslouchal končícího premiéra J. Rusnoka, jak se zastával poplatků ve zdravotnictví – 80 Kč dáte za cigarety, 30 Kč za pivo, tak platba u lékaře pro vás přece není nic moc, tak nějak mudroval. Jenže zapomněl, že ten jeho příklad není kompletní výčet. Ty vysoké ceny platí zcela pro vše. Manželka třeba právě kupovala nitě. Kdysi stály tři Kč, nyní desetkrát více, koho by zrovna toto napadlo? – A snad některá vláda se může pokusit omezit rozkrádání veřejných zdrojů. Přál bych si to. Ztráty jsou zde obrovské. Ale ani tomu moc nevěřím, že se politici odhodlají či že to dokážou. Nemají, ani nemohou mít skutečné řešení.
Žádné komentáře:
Okomentovat