Hned po Novém roce mě čekala cesta do Brna navštívit na hřbitově hrob rodičů. Protože jsem ráno příliš pospíchal na vlak, zapomněl jsem si nasadit na chodidlo ortopedický polštářek. To byla chyba. Kdo nezakusil „radosti“ ploché nohy, nepochopí. K tomu mohu dodat, že mi trvalo dlouho, než jsem si časem ujasnil, z čeho mám při chůzi bolesti nohou a zad. Pokud je plochá jen jedna noha a ne nějak extrémně, nemá smysl chodit na ortopedii. Tam se s nikým příliš nezabývají, automaticky předepíší ortopedické vložky, speciální firma si chodidla nějak změří a vyrobí je. Mají tržbu, pojišťovna zaplatí. Toto jsem tedy absolvoval. Nikdo mě odborně podrobněji neprohlédl a neposoudil. Klidně vyrobili vložku i pro zdravou nohu. Já sám jsem to netušil, nenapadlo mě, že může jít jen o jedno chodidlo, bolesti samé byly po těle příliš rozlezlé. Výsledek bylo mučení s ortopedickými vložkami. Bolesti trochu jiné, ale stálé a navíc otlačené nohy... Až pedikérka mě upozornila, že jedna noha je v pořádku, kdežto druhá plochá. Ortopedické vložky zavrhla, byla prý svědkem více případů, jak si s nimi lidé zdeformovali chodidla. Tak jsem se na to zaměřil a sehnal si na jednom slevovém portálu speciální polštářky. Stačí vzít jeden, nasadit na postiženou nohu a hotovo. Netlačí, podpírá jemně klenbu a všechny bolesti ustoupí. Jednoduché, levné řešení pomohlo narozdíl od nákladné práce odborníků.
Slyšel jsem tuto historku z brněnské tramvaje. Paní cestovala, usadila se na sedadlo. Za ní seděla mladá maminka s malým dítkem. Plastová sedadla byla děrovaná, a jak dítě sedělo, jeho nožky dosahovaly zrovna do otvoru sedadla před ním. Dítě bylo neklidné a kopalo paní sedící vpředu, ta se ošívala, až se konečně ozvala a požádala maminku, aby na to vzala zřetel. Ta se však sebevědomě ohradila, že dítěti nechává naprostou volnost v chování a nebude ho nijak omezovat, je vychováváno moderně podle amerického vzoru. Postižená paní na tu tirádu už nic neřekla. Lidé kolem to se zájmem sledovali, mezi nimi mladší vysoký muž, který žvýkal žvýkačku. Když maminka s dítětem vystupovala, vyňal z úst žvýkačku a přilepil ji mamince na čelo. Ta se nad tou drzostí rozčílila, ale mladý muž klidně poznamenal. „Já mám také americkou výchovu.“ Lidé kolem se rozesmáli. – Historka vhodná do čítanek.
Na Nový rok jsem našel zajímavý rozhovor s levicovým publicistou a politickým analytikem Štěpánem Kotrbou na Britských listech: Kotrba k roku 2013:
Druhý navýsost zajímavý článek se týká ruského tzv. oligarchy M. Chodorkovského, nedávno propuštěného z vězení. Všem posluchačům, čtenářům a divákům blábolů, kterými nás zásobují naše sdělovací prostředky, vřele doporučuji shrnutí faktů od Petra Schnura.
Žádné komentáře:
Okomentovat