Když se chystaly volby, byl jsem přes všechnu skepsi v určitém očekávání. Skepse však byla nanejvýš oprávněná. Politikou se mi už ani informativně nechce zabývat. Pokud poslouchám různé debaty, interview a pod., jen se utvrzuji v názoru, že nic pořádného od politických stran čekat nemohu. S takovými experty, jako je třeba takový politický bafuňář, sociální demokrat L. Zaorálek, nelze nikoho nadchnout. Měl by už konečně zmizet z veřejného života. Jen tlachá, že se nic nedá dělat, plká a zdůvodňuje, proč nelze hnout s církevními restitucemi i novým Občanským zákoníkem. Tolik námitek je k tomu vzneseno, tolik argumentů a nic. Kde jsou ty slibované změny? K čemu takoví činitelé?
Ve středu probíhala volba místopředsedy Poslanecké sněmovny. Střetli se Tomio Okamura a Petr Gazdík. M. Kalousek se nechal slyšet, že si tuto funkci podle principu poměrného zastoupení strana TOP 09 zaslouží – jako by se o tento princip vzdy staral, třeba v době, kdy byl u vlády, snad jen o uplatnění převeliké strany LIDEM – a o Gazdíkovi prohlásil, že je navíc schopný člověk, mezi jehož přednosti patří mimo jiné i schopnost sestavit větu, která má začátek i konec a je gramaticky správná – jako by T. Okamura byl neschopný a řečnit neuměl a jako by zrovna to představovalo Gazdíkovy úžasné kvality. P. Gazdík, pocházející z metropole Suché Lozi, je věru velkosvětský švihák, řeční tak, že věta je možná gramaticky správná, ale vcelku bezobsažná. Pokrytectví z něho přímo čiší. Dělal se svým spolkem Starostů celou minulou parlamentní dobu nanejvýš křoví bohulibé činnosti M. Kalouska, takže jsme ty jeho úžasné kvality mohli posoudit sami. A myslím, že Kalouskovy squadry jsme si užili více než dost a že to stačilo. Pokud si toho Gazdíka poslanci vyberou, tak se jen utvrzuji v tom, že se nic nezmění.
Co je to ve sněmovně zač, nám vysvětlila nová poslankyně Jana Hnyková z hnutí Úsvit, zaměstnáním zdravotní sestra. Popsala své dojmy z ustavující schůze sněmovny: „Způsob, jakým se poslanci k sobě chovali, byl pro mě naprosto nepochopitelný. Neúcta člověka k člověku, kdy se poslanci nahlas bavili mezi sebou a neposlouchali, co jim předseda vlády sděluje. Nebo páni poslanci v podroušeném stavu, kteří se málem netrefili do dveří.“ To je ta náročná poslanecká práce. Tak se chovají na ustavující schůzi? Je vidět, jaká elita přišla do sněmovny. Nejspíš se hned vrhli do parlamentního bufetu, aby si hned užili tamějších nevídaných cen.
Žádné komentáře:
Okomentovat