Všiml jsem si, že sdělovací prostředky jsou u nás jaksi zapojeny do kampaně proti americkému republikánskému kandidátu na presidenta D. Trumpovi. Zveřejňují jen negativní zprávy a zjevně straní protikandidátce H. Clinton. Je mi to celkem jedno, ale přesto Trumpa považuji za lepšího kandidáta. Nicméně najednou čtu výsledky posledního průzkumu veřejného mínění, a ejhle, podpora je zcela vyrovnaná. Takže účelová propaganda jaksi moc nezabrala. Mohli se přetrhnout například kvůli Trumpově výroku ohledně nějaké muslimské ženy údajného amerického vojenského hrdiny. Normálně by si toho člověk nevšiml a najednou mu to cpou moderátorky pohoršeně se staženým obočím ve sdělovacích prostředcích málem každou hodinu.
Zaznamenal jsem zprávu, že ministerstvo spravedlnosti plánuje snížení odměn exekutorům. S tím ovšem různé právnické instituce moc nesouhlasí. Na exekutory kdekdo nadává, vidí v nich upíry, kteří vysávají nebohé oběti. Já si to však nemyslím. Každý by se měl chovat tak, aby nedělal dluhy, natož takové, které nelze splatit. Pamatuji si na mladíka, který jezdil po Brně na černo. Revizoři ho vícekrát přistihli, on si z toho nic nedělal, smál se a výzvy k zaplacení házel do koše. Dluh potom velmi narostl. Nelitoval jsem ho. Já jsem v 90. letech minulého století zaplatil předem objednávku na vybudování televizní antény. Pán nic nevybudoval a nechal se zapírat. Nezbylo než se obrátit na soud. K soudu se nedostavil, sice rozsudek vyzněl v můj prospěch, ale nic se nedělo. Exekutoři tehdy ještě nebyli. Kdyby na něho udeřili dnes, jistě by mu leccos zabavili na splacení dluhů. Bylo by to správné.
V neděli byl sice slunečný den, dopoledne teplota ale nižší. Pro jízdu na kole ideální. Jel jsem po silnici do Chvalkovic. Podíval jsem se na tamější rybníček, bohužel je zcela zarostlý žabincem. Škoda, je to krásné místo s alejí stromů, dovedl bych si to představit s odpočinkovými místy s lavičkami... Chvalkovice na Hané se mi jeví jako nejhezčí vesnice. Odtud jsem po silnici pokračoval do Dřevnovic. Na konci vesnice u viaduktu tabule oznamovala, že se zde lze napojit na cyklostezku do Nezamyslic a Morkovic. Morkovice jsou daleko, nechám si je na jindy. Vydal jsem se tedy po cestě, zprvu hrubý asfalt, pak už pěkná cyklostezka. Přijel jsem za chvilku k odbočce do Nezamyslic (o cestě po ní jsem se již dříve zmínil). V Nezamyslicích jsem po hlavní cestě odbočil k nádraží. Tam jsem jen nahlédl do čekárny. Už se mi nejevila tak pěkná jako před několika lety, ale docela příjemná je stále. Cestu zpět jsem zahájil na silnici kolem železniční trati, po chvíli jsem se octl opět u viaduktu v Dřevnovicích. Pokračoval jsem stejnou cestou, kterou jsem přijel, zpět. Cesta byla klidná, aut a motorek jsem na silnicích potkal jen pár. – Odpoledne bylo tepleji, jeli jsme s manželkou k rybníčku. Musím se při takové cestě přizpůsobovat jak v rychlosti, tak v plánování trasy, a vlastně dohlížet na manželku, která s kolem stále trochu zápasí. Cestou zpět jsme trochu nakoupili, pak jsem se ještě sám vypravil na pivo do Hospůdky u zámku ve Chvalkovicích.
Žádné komentáře:
Okomentovat