Slobodan Miloševič se prý dočkal posmrtně stažení žaloby u Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Já jsem nikdy nevěřil ve spravedlnost té účelově zřízené soudní instituce. Miloševič nic mu připisovaného nespáchal, stejně tak jako odsouzený generál R. Mladič. Je mi jedno, co kdo o tom plácá. Srbové byli účelově vyhlášeni za viníky, a proto se fabrikovaly jednotlivé případy, svědčící proti nim. Totéž platí i o proslulé Srebrenici, prostě účelově vyrobený příklad nelidskosti a vraždění. Vše bylo jinak, jen to chce přiznat pravdu jako v případu Miloševiče. Toho se ovšem nedočkáme. Konečně kdo i o tom již dávno zesnulém presidentovi něco informoval? V hlavních zprávách nic. Najde se to jen třeba zde.
(...) experti Češi respektive cikáni jsou tady v okolí známí. Jenže nikdo z Němců neřekne, že je to cikán, ale že jsou to Češi. A takovou pak tady máme reputaci.
Toto je citát z článku na Parlamentních listech. Píše vystěhovalkyně v Německu o krádežích. Opravdu pěkné.
Viděl jsem ve zprávách TV Barrandov informaci, ale bohužel jsem zapomněl jméno obce. Ale to nakonec není to hlavní. Princip věci je v tom, že před několika lety malý chlapec na hřišti utrpěl smrtelné zranění, když vyskočil na zrezivělou sportovní branku a ta na něho spadla. Tragedie, nikdo nezjistil viníka. Nakonec soud určil, že obec má rodičům zaplatit milion korun. To je spravedlnost, která má rodičům nahradit syna? Nechápu to. Starosta se chce odvolat. Řekl, že požadovali několikrát po tělovýchovné jednotě nápravu hřiště. Ve škole byly děti upozorňovány na nebezpečnost hřiště. Takže ani rodiče dítě nehlídali, nezakázali mu tam chodit, ani dítě samo nedbalo varování ve škole. To je prostě život, stává se neštěstí. Proč se však rodina má finančně hojit na obci, tedy na všech spoluobčanech, kteří to nějak pocítí, nechápu.
V úterý jsem dopoledne zůstal doma, až odpoledne jsem vyjel po hlavní silnici z Ivanovic, v Těšicích jsem najel na cyklostezku, po které jsem již jezdil do Nezamyslic. Tentokrát jsem to vzal opačným směrem na Morkovice. Cyklostezka byla velmi příjemná, vedla většinou drobným úvalem, okolní meze byly porostlé různou vegetací – spousta černého bezu, šípků, ořechů, ale i jabloně a jiné ovoce. Dojel jsem do Koválovic-Osíčan, zde jsem opustil cyklostezku a projel vesnicemi až na konec k ceduli, která oznamovala, že začíná Zlínský kraj. Zde jsem si udělal přestávku a pak jsem se vrátil stejnou cestou zpět. – Ve středu jsem se vypravil na kole do Vyškova. Zjistil jsem, že u kola je přiložena akcelerační páčka, kterou je třeba nainstalovat, takže jsem se vypravil k distributorovi elektrických kol a dalších vozidel. Jel jsem po hlavní silnici, dopravní provoz zvláště ve Vyškově byl hustý. Cíl cesty jsem musel hledat, takže jsem musel částečně jít pěšky. Nakonec vše proběhlo dobře, nakoupil jsem i v hypermarketu a vracel jsem se středem Vyškova po hlavní trase. Proběhlo to bez problému. Prodej elektrických vozidel ve Vyškově je zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat