Ve středu jsem slyšel, jak se chystají na volby lidovci spojení se STAN. Ač vstoupili do koalice s ANO a Soc. demokracií, nyní se od nich distancují jako od prašivých. Zato oni jsou ti čistí, jejich program je pevná orientace na EU a NATO a předkládají veřejnosti úžasnou osobnost svého předsedy P. Bělobrádka. No, jen do toho, jsem zvědav, jak to na voliče zabere. – Ve Vsetíně rezignoval na funkci primátora J. Čunek. Funkcí má stále dost, je senátorem a krajským hejtmanem. Je otázka, co za tím všechno je, zda nebude usilovat o funkci předsedy strany. To by lidovcům jistě prospělo, ale pochybuji, že ho zvolí. To jak vyřešil ve Vsetíně cikánský problém, bylo provedeno perfektně a podle mě i velkoryse. Moje žena pochází ze Vsetína, takže vím, jak v těch činžovních domech řádili. Čunek je jako i neplatiče nájemného vystěhoval do bytů v nějakých objektech ze stavebních buněk. Konečně i tam měli velmi solidní bydlení. Přesto byl J. Čunek ostouzen a vláčen v pomluvách a žalobách. Všechno ustál a lidé si ho opět zvolili do čela města.
V sobotu v podvečer jsem zhlédl TV pořad Historie.CS. Tentokrál byl věnován písničkáři Karlu Krylovi. Dozvěděl jsem se, že chtěl být především básníkem. Osobně jsem ho příliš rád neměl. Uznávám ho jako písničkáře, já však jeho texty moc rád nemám, připadají mi jaksi šroubované, za každou cenu nějak myšlenkově přehnané. Myslitel to žádný nebyl. Když se vrátil, možná čekal uznání ve formě nějakého postavení, ale oni po něm chtěli, aby jen zpíval. Byl tedy zklamán, vším. Pak se ovšem ptám, to nevěděl dřív, co sem přijde? Jistě nelze vše předvídat, ale ty negativní jevy byly i v Německu. Takových, ovšem méně známých emigrantů/exulantů se vrátilo více, chtěli radit a poučovat, ale nikdo je neposlouchal. Také byli zklamáni a znechuceně mizeli, asi nechápali, že nejde o žádné ideály, ale o moc a majetek. A na toto hřistě se každý nedostal.
Poslankyně KSČM M. Semelová je označována za stalinistku. Myslím, že to je jen taková nálepka, kterou se dehonestuje politický odpůrce. Nemohu se ke všemu vyjádřit, nezabývám se pí Semelovou ani KSČM, ale četl jsem článek. Se vším, co v něm poslankyně namítá, souhlasím. Ano, tak nějak to bylo. Jen tolik, že je to výběr, prostě neřekne se vše, ani to asi nejde popsat v několika odstavcích. Kdo chce, může uvádět jen negativa, také je to třeba pravdivé, ale neúplné. Když si někdo chce přisadit proti komunistickému režimu a uvádí, že nebyly banány či toaletní papír, to mi připadá ubohé. Nic takového mě netrápilo. Zato hlavním rysem té doby bylo uplatňování vedoucí úlohy KSČ. Ať jste se hlásil na školu či do zaměstnání, všude vás takto lustrovali. Lidé museli být členy KSČ, SSM či SČSP, případně Lidových milicí atd., museli vyplňovat životopisy, byli pravidelně posíláni na politická školení či přímo na Večerní universitu marxismu-leninismu. Bez členství ve straně postup či pozice nebyly možné. Nebyl jste pán či paní, ale soudruh a soudružka, na úřadě se zdravilo Čest práci... O výročích chodili po ulicích aktivisté a sledovali, zda mají všichni vyvěšeny praporky, mohlo se stát, že na vás zazvonila tzv. agitační dvojice a zvala vás na nějakou akci či veřejnou schůzi. Bylo toho více, co bylo ubíjející. Na to nezapomínám. Po tom se mi určitě nestýská. Třeba se však někdy vrátím k tomu, co bylo dobré a zmizelo to. Článek je zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat