Ve čtvrtek jsme jeli do Brna navštívit naše přátele. Bydlí v Dolních Heršpicích, téměř u obchodního centra Avion. Jsou tam novostavby. Je to příjemné místo u řeky, přejdou most a jsou v Avionu se všemi službami a obchody. Po delší době jsem se setkali a poseděli v přátelském duchu. V pátek docela silně sněžilo a mráz narůstal. V sobotu ráno teploměr hlásil –16°C. Šel jsem na dvůr, kde máme prostorné zděné kóje, v nichž uschovávám kolo a různé věci. Ve skříni jsem tam uskladnil tři zbylé láhve šípkového vína. Byla to poslední dávka z už zmrzlých šípků. Povedla se. Nyní jsem byl zvědav, zda ten mráz láhve přetrvaly. A skutečně ano.
V TV neustále vzpomínají Chartu 77. Promlouvají všelijací její aktéři a zdůrazňují svůj význam a úžasnost té věci. Já si na to vzpomínám také, ovšem ze svého hlediska obyčejného člověka. Když vznikla Charta 77, neměl jsem zdání, co to je. Sdělovací prostředky útočily na jakéhosi nepřítele, ale text toho nepřítele nebyl k dispozici. Na pracovištích byli svoláváni pracovníci a pod vedením organizací KSČ museli odhlasovat rezoluce odsuzující jakési zrádce a zlovolné kolaboranty. Samozřejmě jsem této propagandě nevěřil, nepatřil jsem vůbec nijak k tehdejšímu establishmentu, a k textu charty jsem se dostal až mnohem později. A musím říct, že jsem se tomu textu divil, nepřipadal mi nijak radikální ani myšlenkově zajímavý. Z poslechu zahraničního rozhlasu jsem se leccos dozvěděl a usoudil jsem, že jde spíš o likvidaci osob než myšlenek. Když to vše poslouchám dnes, mám dojem, že se zase vytvářejí nějaké mýty, které se budou oslavovat, vzpomínat a učit ve školách. Samozřejmě je to jinak, svět byl tehdy rozdělen na dva bloky, které spolu soupeřily na různých úrovních. To co se dělo v opozičních hnutích zemí východního bloku, bylo podporováno morálně a především finančně a i jinak ze západního bloku za účelem podlomit východní blok ideologií (lidských práv a pod.), k tomu podporovali vybrané osoby a představovali je ve světě i domácímu publiku skrz Svobodnou Evropu, Hlas Ameriky apod. za bojovníky proti totalitě a za lidská práva. Nic jiného za tím není a samo o sobě by to žádný význam nemělo. Všichni ti panáčci se mohou dnes vychloubat a poklepávat si na ramena. Ať si to užijí, když je do televize zvou a pochlebují jim. Článek o některých souvislostech je zde. V sobotu se u příležitosti 40. výročí založení Charty 77 sešli účastníci v pražské Lucerně. Vzpomínali, nezapomněli zkritizovat současnou vládu. Večer koncert ze stejných kruhů. Ještě přijde pár portrétů v televizi a čas zapomnění konečně vše přikryje, minimálně do příštích výročí.
Je to již delší dobu, co jsem naznačil možnost návratu J. Paroubka do soc. demokracie. Odhadl jsem to jen z jeho publicistiky. Nyní je to blíže vysvětleno jím samým a popsána i širší situace. Článek je zde. Jen nechápu, co myslí potřebou ochrany 4% menšiny a proč to vůbec zmiňuje. Mám opačný dojem.
Žádné komentáře:
Okomentovat