Jak jsem si povšiml, někteří členové hnutí ANO, tam nespokojení, si založili nové hnutí PRO 2016. Zdůvodnění je vždy při takových rozchodech podobné. Nakonec to vyznívá tak, že odcházející jsou nespokojení se svými ambicemi. Asi nechápou, že řadové členství v nějaké straně není nijak atraktivní záležitost. Člen strany spíš věří programu a napomáhá v jeho prosazování. Jak postoupit do vyšší funkce, na to není jednoduchý recept. Jsou to osobní schopnosti, vzdělání, jazyková výbava, dobré kontakty... Tím každý nedisponuje, zato přesvědčení o vlastních kvalitách mnohým i zcela průměrným lidem neschází. Pochybuji, že toto hnutí se nějak prosadí, zvláště když paní předsedkyně R. Paulová veřejně dává za pravdu p. Kalouskovi. To není ani originální, ani šťastné.
Pořád se setkávám s tvrzeními různých „osobností“ k případnému odchodu Britanie z EU. Se zdviženým prstem varují před chaosem a těžkostmi. Je to cílená kampaň před referendem se snahou ovlivnit výsledek. Samozřejmě by se nic zvlášního nestalo. Ale projekt EU musí být přece zachován. Jak se strašilo i před jinými událostmi – třeba před rozpadem Československa? Ne, nic zvláštního by se nestalo. Státy mohou normálně samostatně existovat jako dřív. Obyčejní lidé ze současného stavu nemají nic než zlodějské privatizace, zlodějské restituce, vysoké daně, řízené davy běženců, tzv. krize, všelijaké, atp. Popularita EU není valná už ani u nás, v Německu kancléřku už nezbožňují, no kromě Británie i třeba v Itálii, jak jsem četl, je znechucení EU a důsledky této politiky velmi vysoké. Nevěřím však, že se něco radikálního stane. O to se už velcí páni a jejich slouhové v politice, žurnalistice, neziskovkách atp. postarají. Těch, kteří jsou ochotni jim naslouchat, se najde vždy dost, aby se nic nezměnilo. Žádné volby změnu nepřinesou. Stačí se podívat třeba na Řecko, jakou změnu jim přinesly.
Za dobré považuji myšlenky vyjádřené zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat