Počet zobrazení stránky

pondělí 27. června 2016

Co jsem zaznamenal o víkendu


V neděli jsem v TV pořadu OVM v poledne poslouchal R. Šlachtu. Vyjadřoval se zdrženlivě, ale jasně řekl, že do politiky jít nehodlá a nejraději by zůstal u policie. Jsem zvědav, zda mu něco přiměřeného nabídnou, když z jeho řeči vyplynulo i to, že způsob urychleného  a utajeného zavádění změn v policejních útvarech měl posloužit k jeho odstranění z funkce. Nechtěl nic konkrétně prozradit, pouze že padnou ještě obvinění v kauze Nagyová aj. 

Dále jsem vyslechl brněnského primátora P. Vokřála. Mluvilo se o financování Grand Prix Brno. Plně s ním souhlasím. Je tady skvělý silniční okruh s dlouholetou tradicí závodů. Návštěvnost je vysoká, tito diváci, nejen domácí, státu přinesou dostatečný zisk. Navíc to znamená jistou propagaci v zahraničí pro Brno i celou republiku. Byla by to naprostá nezodpovědnost, kdyby tato soutěž zanikla. 

Záhlédl jsem také ministra zdravotnictví S. Němečka, jak s jakýmsi vlezlým, úlisným úsměvem sděloval, že konečně – předložíme parlamentu ten  protikuřácký zákon. Rád bych věděl, jestli té pitomosti sám věří. Zdravotních sester je málo, jsou bídně placeny, nemocnice mají různý deficit ve vybavení (teď jsem tam byl, třeba lůžka, vybavení prostor, koupelny...), ale tady pan ministr nic vítězoslavně neoznamuje. Inu asi ty cigaretové krabičky s odpudivými obrázky vše vyřeší. V každém případě to budou prezentovat jako plnění volebních programů. 

V neděli večer se zpravodajské pořady věnovaly brexitu ze všech stran. Nesledoval jsem to, už mě to natolik nezajímá. Jen když jsem zaslechl oslavnou tirádu na D. Camerona, řekl jsem si: pročpak? Kdyby to byl skutečně zodpovědný politik, musel by při vyhlášení referenda mít připravené varianty vývoje událostí. Evidentně nic takového není ani u Camerona, ani u vítězného tábora. Připadá mi to jako jakési panoptikum, jako by si hráli na slepou bábu. A konečně co je příčinou brexitu? Migranti? Nebo co vlastně? Já si spíš myslím, že tak jako za světovými válkami a krizemi stojí v pozadí velké světové finanční kruhy, tak je to i nyní. Americký president neváhal obtěžovat se do Londýna lobbovat za setrvání Británie v EU. Proč, co mu je po tom? Nu komu je zodpovědný americký president? Zase jen těm finančním kruhům – FED. Bank of England jim dělá konkurenta a klidně by mohla půjčovat americké vládě jako FED. Kdyby Británie zůstala v EU, přišla by o libru, což by posílilo pozice bank na Wall Street. No zatím se zdá, že jim ten plán nevyšel.

Ano, finanční kruhy stojí za vším. Česká republika stejně jako jiné evropské země je poslušným sluhou, který si půjčuje na finančních trzích podle milostivého diktátu finančních kruhů. Od toho se odvíjí vše. Ve sdělovacích prostředcích občas melou o reformách, nebo o úspěších někoho... to když nějaká zemička dostane úvěr od MMF, reformy pak znamenají prodávání základního státního majetku, třeba elektrických a plynových sítí, letiští, přístavů.... zvyšování daní a oklešťování výdajů na důchody, sociální a zdravotní služby apod. To jsou ty úspěchy a pokrokové reformy.

To, co nám vykládají o čemkoliv v politice... je bezcenné.  Když nám vysvětlují, že EU vznikla mj. proto, aby definitivně odstranila válečné spory v Evropě, tak se musím smát, když vidím kancléřku Merkelovou, jak slibuje Polákům pomoc proti Rusům. Vojenské jednotky NATO pochodují již na ruských hranicích. To je ten mír na věčné časy? Kdyby Hitler mohl nahlédnout do dnešního světa, jistě by se zaradoval, že vidí své soukmenovce cvičit na ruských hranicích pod hlavičkou NATO.

Ministři zahraničí V 4, Německa a Francie v pondělí v Praze jednali o situaci kolem odchodu Velké Británie z Evropské unie. Debata slibovala přípravu na úterní summit v Bruselu, týkající se brexitu. Když vidím ty bafuňáře, jak se tváří, zvl. L. Zaorálka, nadutě žvanícího, jak kdyby měl na všechno recept a jak kdyby něco znamenal, když se sešli v Praze, což si asi nemyslí nikdo kromě něho samého, mohu se těm panákům nanejvýš zasmát. Sám si nepřeji nic jiného než konec EU a všech těchto panáků, zkorumpovaných poslanců EU parlamentu, nikým nevolených funkcionářů, ale nejsem tak naivní, abych věřil v nějaké přirozené politické události, na demokracii a jiné mantry.

sobota 25. června 2016

Po návratu z nemocnice


Vrátil jsem se z nemocnice, ještě na domácí léčení, brzy mám přijít na kontrolu. Zdaleka není vše v pořádku.  Laptop jsem si tam nechal přinést, protože wi-fi síť pro pacienty mají ve FN Brno zavedenu. Sice jsem ho používal, ale bolesti po operaci, otoky, krvácení... mi působily  starosti a jiné duševní rozpoložení. Měl jsem tam spolupacienta, který měl stejné vybavení jako já – Macbook Air a iPhone. Pěkně jsem si rozuměli. Byla také na pokoji maličká televize s pár programy. Když ji chtěl někdo pustit, musil vhodit potřebnou minci – desetikorunu či dvacetikorunu – do kasičky spojené s televizí, teprve pak se TV obrazovka mohla rozsvítit. Nicméně přes zdravotní problémy jsem zaznamenal různé zprávy jak na té TV, tak na internetu, tedy i tu o tzv. brexitu. Názorů na věc je možno si přečíst spoustu. Já bych s definitivním názorem tak nespěchal. Kdoví, co si ještě všelijací pánové vymyslí? Zaznamenal jsem například, že britský parlament se referendem řídit nemusí, má prý jen poradní hlas. No byť by to byla pravda, ignorovat takovou věc není jednoduché. Také se sbírají hlasy na nové referendum. No to by byla fraška, když jedno oficiální proběhlo. Skotové zase milují EU a kvůli ní se chtějí osamostatnit. To také není tak snadné, tady je vzájemné propojení silné. Pan Cameron s řešením problému nespěchá a chce ho přenechat novému premiérovi. To je směšné a nedivím se, že ho páni z EU vyzývají k jednání. Spíš bych tedy čekal, co se vlastně vyvine. Všelijaké strašení kdoví čím mi však přijde účelové a přitom směšné. Když se od nějakého spolku někdo oddělí, tak to přece nic moc neznamená. Vše se dá normálně řešit. Pokud však jsou takoví, kteří věci chtějí z nějakých důvodů rozdmýchávat, tak si počkáme na to, co dovedou. Pobavila mě zpráva z Ukrajiny, prý nabízejí nahradit Velkou Británii v EU. Ukrouši už zřejmě nevědí, jakou pitomost vyřknout.

pátek 17. června 2016

Čistí jako lilie


Zmínil jsem se před časem, že sociální demokracii nelze věřit, pokud jde o příjem migrantů. Kvóty, to byla jen rétorika, pravda postupně vychází najevo a jistě se ještě dočkáme více, zatím třeba zde.

Dočetl jsem se, že soud opět zprostil J. Nagyovou-Nečasovou i vojenské důstojníky viny. Podle vyšetřovatelů v roce 2012 nechala tehdy Nagyová díky kontaktům v rozvědce sledovat manželku tehdejšího premiéra a svého milence P. Nečase Radku. Sháněla kompromitující materiály, aby Nečase donutila k rozvodu. To zní logicky a přiměřeně paní exbufetářce. Nečas a obžalovaní vojáci ale tvrdí, že akce byla prověřováním hrozby týkající se rodiny tehdejšího premiéra. Tomu se mohu jenom zasmát. Jaké hrozby pro nějakou Radku? Tak nanejvýš kapsáři při nákupech. Ale nic jiného vlastně nečekám. Nikdy nikoho neodsoudí, kromě těch, kteří se znelíbí (David Rath). Všichni jsou jinak čistí jako lilie. Poslanci, kteří za své účelové jednání dostali posty ve státních firmách, předražené státní nákupy atd. Kausa Promopro, odsouzeni jen pěšáci, kdepak Saša Vondra ten jenom funkci a obrovský plat, ale zodpovědnost žádná. Na co tam byl? To tam mohli postavit houpacího koně, vyšlo by to levněji.

Příští týden mě čeká operace. Jde o odstranění malého karcinomu v ústech na jazyku.  Jen chci pochválit Fakultní nemocnici v Brně. Na příslušné klinice mě prohlédli a hned jim bylo jasné, o co jde. Před tím jsem několik let trpěl bolestmi, chodil na vyšetření za několika různými lékaři ORL. Každý tvrdil něco jiného, nikdo nic nerozpoznal a nepomohl mi, nic nenavrhl. Jen krčení rameny a sdělení, že se nedá nic dělat. Takže jsem rád, že se věc konečně vyřeší. Nicméně psát zde nic po dobu pobytu v nemocnici nemohu.

středa 15. června 2016

O euthanasii i jiném


K tématu změn v policii jsem našel článek, který považuji za výstižný, k přečtení je zde. K tomu nemám co dodat. V každém  případě bylo podivné, že se ta reforma objevila náhle, ze dne na den. Kdyby to avizovali třeba půl roku předem, že nastane změna. Ale takhle náhle, že všichni jsou překvapení, ohlašují odchody z funkcí, vyslovují různé názory... To svědčí, že vše je jinak, než nám vykládají z TV obrazovky.

Povšiml jsem si také informace, že na základních školách mají být zavedeny zase praktické obory: Pozemky–Dílny. Nic nového pod sluncem. To jsme měli ve škole kdysi my. Bylo to celkem k ničemu. Ale samozřejmě kdyby se nad tím někdo zamyslel... Žákům by se mohly dát na výběr různé možnosti. Chceš být v dílně u ponku? Chceš okopávat zeleninu? Chceš včelařit, učit se vařit či vyšívat? Atd. Prostě aby si děti mohly z nějaké širší nabídky vybrat, samozřejmě něco praktického, ale podle jejich zájmu. Nutit někoho třeba do dílny, když nemá pro to smysl, není nic rozumného.

Četl jsem teď také texty týkající se něčeho úplně jiného, totiž otázce euthanasie a problematice laické péče o staré, nemocné osoby doma. Je zvláštní, jak někteří lidé znevažují euthanasii jako nějaké barbarské zlo. Často to bývají náboženští stoupenci, kteří svou ideologii vykřikují jako svatou pravdu. Faktem však je, že i u různých národů mimo Evropu se vyskytlo to, že staří lidé odcházeli dobrovolně někam stranou zemřít. Takže nic nového. Myslím, že když někdo dospěje k tomuto názoru, totiž, že nemá smysl dále trpět a brát nějaké opiáty proti bolesti, měla by být možnost, aby svůj život dobrovolně ukončil. Argumentovat nějakými hospici je zbytečné, to je jen pro pár lidí a navíc každý o to nemusí stát. Nepotřebuji poslouchat nějaké tzv. duchovní tlachy. Na žádný život věčný nevěřím. Nebyl jsem tu před svým narozením statisíce let a nevadilo mi to, nebude mi to vadit ani statisíce let po smrti. Starat se doma o starou nemocnou maminku či tátu, je sice chvályhodné, ale velmi obtížné. Pokud totiž dojde k stavu silné demence, je takový člověk nezvladatelný. Staráte-li se o něj, musíte opustit zaměstnání. Ale co když si takový člověk ve věku kolem 90 let myslí, že je mu 16 let a že musí odejít kamsi domů? Nevysvětlíte mu samozřejmě nic a neuhlídáte/neudržíte ho. Mluvím z vlastní zkušenosti. Zklidňující injekce od přivolané záchranky má jen chvilkovou účinnost. Nezbývá než se snažit hledat ústavní řešení. Ale co tam umístěného čeká? Protože je neklidný/nevladatelný, cpou ho zklidňujícími léky, až je apatický, nepohybuje se moc a nepřítomně hledí do prázdna. Je to začátek konce. Opravdu, byl to velmi smutný pocit z toho. Řešení žádné. Takže si myslím, že než toto, je lépe ještě v době zachovalého vědomí zvolit euthanasii. Ale jak k ní dospět? Všelijací pokrytci to odmítají, přitom by stačilo dát lidem, kteří by projevili zájem, potřebnou tabletu, aby se v klidu vědomě rozloučili se životem a ukončili ho sami. V některých zemích ta možnost již je, proč ne zde?

neděle 12. června 2016

V neděli o pivu a procházce


Poslouchal jsem v neděli otázky V. Moravce v ČT. K těmto plkům se dnes vůbec nechci vyjadřovat. Raději se zmíním trochu o pivu v městečku, kde bydlím. Denně vypiju minimálně dvě piva. Když jsem byl mladý, neměl jsem pivo v lásce, ani jiný alkohol. Nyní ho považuji za nápoj na uhašení žízně a příjemný k pití. V hlavní zdejší restauraci nalévají pivo Starobrno, to rád nemám. V jiných podnicích mají třeba pivo Vyškov, ale to jsem ještě neochutnal. V obchodě si kupuji Litovel. Nejraději mám Litovel Moravan 11°, dvanáctka také není špatná, ale i litovelská desítka je vhodná. Třináctku Gustav jsem zde zatím nepotkal. Pivo Litovel Moravan je příjemné plné chuti, mírné hořkosti. Popravdě je to pivo, které svádí ke konzumaci další sklenice, je tedy výborně pitelné.



V Brně jsem chodíval do pivnic, kde se Litovel čepovala, například na Olomoucké ulici, ta tam je dodnes, pak na Lidické Pivní bar, ale se změnou nájemce tam Litovel zmizela.

Kromě zmíněného piva jsem si koupil několikrát pivo Pardál. To se Litovli nevyrovná, ale mám pro něj trochu slabost. Pardál 10° mi chutná více než Pardál Echt 11°. Nicméně desítka Litovel je lepší, takže pokud ji mají (a jedenáctku ne), tak jí dám přednost před Pardálem.

V neděli jsme si zašli k většímu ze dvou zdejších rybníků. Jde se z města ven, odbočí se na polní cestu a za chvíli jsme tam. Obrázek je odtamtud.



pátek 10. června 2016

Není nad správné řešení


Případ Chrastava ministryně školství K. Valachová dovádí k dokonalosti. Sotva jsem dopsal minulý příspěvek, již jsem zaznamenal, že Výchovný ústav v Chrastavě se mění na běžný dětský domov. Čili zase řešení pouhé ideologie – pojmenuji věc jinak a ona je jiná, že? Přímo či nepřímo tvrdit, že personál Chrastavy selhal a je vlastně neschopný, mi připadá úplně mimo realitu. Ti lidé jsou přece profesionálové a svou práci dělají roky. Zakázat jim věc vysvětlit, obhájit... a tvrdit si svoje formulky, to je spíš neprofesionální. Dnes je to ale běžné, cikán je hanlivé označení, správné a korektní je Rom. A co Cikánský baron, Cikánská pečeně, Cikánská omáčka, cikánka  Carmen, nebo cikáni v Trubadúru...? Bude to vše také nekorektní?  Nebo Afroameričan. Černoch je přece nekorektní. Proč vlastně? A běloch? Já jsem běloch a nevadí mi to, ničím jiným být nechci. Stupidita vévodí nad realitou.

Se zájmem sleduji také aktuální dění v policii. Rezignaci podal šéf ÚOOZ  plk. R. Šlachta. Názory se různí. To si každý může přečíst či zhlédnout a poslechnout, zpravodajské servery i jiné sdělovací prostředky jsou toho plné. Myslím si, že plk. Šlachta není „mizerný policajt“, jak je také označován, ale že leccos odvedl dobře. Likviduje-li se fukční policejní útvar a má-li být vše nahrazeno jedním superútvarem, nezdá se mi to. Takové kolosy se hůře řídí a vztahy se tam mohou komplikovat. Popravdě nelíbily se mi všelijaké policejní spektakulární akce, kdy  jednotka po zuby ozbrojených, maskovaných policistů provádí manévry na místě, kde by dle mne stačila běžná policejní návštěva, využívání odposlechů telefonních hovorů, které jsou pak rozšiřovány sdělovacími prostředky, se mi také nezdá. Pokud v nich nezazní přímý důkaz, tak všelijaké manipulace s odposlechy a jejich interpretace se mi zdají problematické. Nelíbil se mi ani zákrok vůči exbufetářce hrající si na madam J. Nagyové, přišlo mi to jaksi zpackané, byť jsem byl rád, že Nečasova vláda skončila. No, jsem jen vzdálený pozorovatel a zdaleka do všeho nevidím.

Četl jsem také, že strana Moravané hledá spojenectví s ODS. To se jim divím. Čekají od ODS něco pozitivního v rámci případného přístupu ke zrušení nesmyslných krajů a zavedení zemského zřízení?  Zapomněli asi na to, kdo a jak tady léta vládl. Zatím se mi to jeví jako chyba, uvidíme, co k tomu bude řečeno více, pokud se Moravané pochlubí. Pochybuji, že jim to voliči ocení.

středa 8. června 2016

Školství rozumí každý


Ministryně školství Mgr. Kateřina Valachová, Ph.D., je jednak krásná žena a jednak Brňanka, což je mi sympatické, ale to je tak asi vše. Je to právnička, pracovala u ombudsmanů a angažovala se ve Výboru rady vlády pro lidská práva. Po odchodu Marcela Chládka se stala nevyšší osobou školství. Jakou pro to má kvalifikaci, netuším, no do školství se cítí kompetentní mluvit kdekdo, přece jsme všichni do školy chodili. Vzpomínám na dobu již dávno minulou, kdy mi manžel mé sestřenice, výborný učitel, ředitel školy, tehdy sdělil svůj názor na reformy školství – každá velkolepá reforma vede jen k horšímu. A toto jednoduché tvrzení je pravdivé. Paní Valachová propaguje tzv. inkluzi, to jest všelijaké postižené děti nacpat do normálních tříd. Asi se z nich tak stanou také normální děti. Je to velmi hloupá myšlenka, čistá ideologie. Když jsem já chodil do školy, tak ke konci základní školy naši třídu naopak rozdělili na dvě oddělení. V jednom byli ti bystřejší s ambicí jít na střední školu, ve druhé ti, kterým bylo vše jedno a učení jim nešlo či je zanedbávali. Prostě smysl byl takový, aby nás ti pomalejší a lhostejnější nezdržovali a my se mohli připravovat na závěrečné vysvědčení a přijímací zkoušky. Bylo to správné řešení, osvědčilo se v praxi.  – Dnes to ministryně školství vidí právě naopak. Nikdy v základní škole neučila, poslouchá jen všelijaké poradce mimo školskou praxi a reformuje školství. Lituji učitele i ty děti, které se učit chtějí. Jak to jim prospěje? 

Také jsem viděl TV zprávy a pořad o ústavu pro narušenou mládež v Chrastavě. Tam do toho zasáhla další „expertka“ na školství ombudsmanka A. Šabatová. Také je to Brňanka, a dokonce jsem ji v dětství jako malou holčičku trochu znal. Její zásah do toho zařízení s malými grázly nejhoršího kalibru je také velmi hloupé, samá ideologie, bez znalosti věcí a zdravého rozumu. Paní ombudsmance prý vadily mj. mříže v oknech přízemí objektu. Co na tom, že chovanci utíkali právě těmito okny. Symbolika mříží je důležitější.

Byla-li za minulého režimu před rokem 1989 uplatňována všude ideologie, není tomu dnes o moc lépe. Je to jen trochu jinak.

neděle 5. června 2016

Nic nového nepřijde


Jak jsem si povšiml, někteří členové hnutí ANO, tam nespokojení, si založili nové hnutí PRO 2016. Zdůvodnění je vždy při takových rozchodech podobné. Nakonec to vyznívá tak, že odcházející jsou nespokojení se svými ambicemi. Asi nechápou, že řadové členství v nějaké straně není nijak atraktivní záležitost. Člen strany spíš věří programu a napomáhá v jeho prosazování. Jak postoupit do vyšší funkce, na to není jednoduchý recept. Jsou to osobní schopnosti, vzdělání, jazyková výbava, dobré kontakty... Tím každý nedisponuje, zato přesvědčení o vlastních kvalitách mnohým i zcela průměrným lidem neschází. Pochybuji, že toto hnutí se nějak prosadí, zvláště když paní předsedkyně R. Paulová veřejně dává za pravdu p. Kalouskovi. To není ani originální, ani šťastné.

Pořád se setkávám s tvrzeními různých „osobností“ k případnému odchodu Britanie z EU. Se zdviženým prstem varují před chaosem a těžkostmi. Je to cílená kampaň před referendem se snahou ovlivnit výsledek. Samozřejmě by se nic zvlášního nestalo. Ale projekt EU musí být přece zachován. Jak se strašilo i před jinými událostmi – třeba před rozpadem Československa? Ne, nic zvláštního by se nestalo. Státy mohou normálně samostatně existovat jako dřív. Obyčejní lidé ze současného stavu nemají nic než zlodějské privatizace, zlodějské restituce, vysoké daně, řízené davy běženců, tzv.  krize, všelijaké, atp. Popularita EU není valná už ani u nás, v Německu kancléřku už nezbožňují, no kromě Británie i třeba v Itálii, jak jsem četl, je znechucení EU a důsledky této politiky velmi vysoké. Nevěřím však, že se něco radikálního stane. O to se už velcí páni a jejich slouhové v politice, žurnalistice, neziskovkách atp. postarají. Těch, kteří jsou ochotni jim naslouchat, se najde vždy dost, aby se nic nezměnilo. Žádné volby změnu nepřinesou. Stačí se podívat třeba na Řecko, jakou změnu jim přinesly.
Za dobré považuji myšlenky vyjádřené zde.

středa 1. června 2016

Na konci týdne


Sociální demokraté vyhlašují, že nepřijímají žádné kvóty na přijímání uprchlíků... Nevěřím jim, je to stejné jako s církevními restitucemi. Najdou si jiné vhodné odůvodnění k přijímání emigrantů. Toto jsou jen tlachy pro veřejnost, pravda je jiná. Viz třeba zde: Takže děkujeme vám za upřímnost. Strana naprosto nevolitelná. Totéž se týká hnutí ANO. Divadélko kolem tzv. protikuřáckého zákona bylo i pro méně chápavé jasné. Nyní předkládají zákon bez kuřáren v restauracích. Zase papežštější než papež. Jak jsem se dočetl, je to jinde v Evropě obvyklé. Pro Ano to byl však údajně důvod nepřijmout napoprvé zákon. A poslechnu-li si jejich rádobypolitiky usazené v EU parlamentu či ve vládě – každý mluví jinak než sám Babiš. Je to podivná sbírka lidí.

 Samotný zákon považuji za pitomost, ať bude přijat v jakékoliv podobě. Uvedu příklad. Bydlím v malém městě na Hané. Máme zde několik hospod, znám jen tu hlavní. Má i hotelové služby, ale v samotné restauraci je hlavní sál s pultem, zde se kouří včetně personálu, za vhodného počasí jsou dveře na terasu otevřené a pěkně se větrá. Z hlavní místnosti se vstupuje do druhé místnosti, oddělené zdí a posuvnými dveřmi – nekuřácké. Pokud se někdo chce naobědvat bez cigaret, zajde si tam, může tam setrvat celé odpoledne, bude-li chtít. Rád bych věděl, co je na tom špatně. Kdokoliv si zde přijde na své. Česká televize zase komentovala zákon s uvedením všech hrozných nemocí, které kouření způsobuje. Hm, jak to zjistili? Vědeckými experimenty? Dělali pokusy na lidech, aby získali stoprocentní data? Pochybuji. Můj dědeček se dožil takřka 90 let, s partyzánkou v ústech až do konce. Můj otec kouřil doma,  nikomu to nevadilo, tehdy kolem toho žádný cirkus jako dnes neprováděl. Otec zemřel předčasně, ale ne kvůli cigaretám. Dlouholeté věznění ( koncentrační tábor Dachau, 50. léta zase domácí kriminál), to samozřejmě zanechalo zdravotní stopy, něco jsem zdědil i já. Já jsem mírný kuřák, zhruba balíček týdně mi postačí. Jsem toho názoru, že nic se nemá přehánět. Alkohol mírně, tabáček mírně, a je mi dobře, jsem zcela zdráv, ač jsem již docela dlouho v důchodovém věku. Setkal jsem se s více případy, kdy někdo zemřel na rakovinu – a byli to nekuřáci, abstinenti. Co všechno přijímáme v potravě a v ovzduší? Dokáže to někdo spočítat? Od 50. let, tedy doby jaderných pokusů, přibylo rapidně rakoviny. Náhoda? Kdepak, museli však najít jiného viníka. A cigareta se zdála jistě nejvhodnější, i ten nejhloupější jejich „argumenty“ může pochopit a přijmout za své. Dým, ten je prostě jedovatý, smrdí...

A ještě něco k volitelnosti stran. Nedávno jsem zhlédl pár záběrů z chystané volební kampaně ODS.  Bylo to legrační, zase se oháněli zjednodušením všeho možného, omezováním byrokracie apod. Aby jim člověk uvěřil, musel by trpět ztrátou paměti. Prostě trochu oprášili staré formulky a hurá do voleb. Sám za sebe – děkuji pěkně, ani náhodou...