Evropský parlament je směšný, a kdyby byl zrušen, nikomu by nechyběl kromě těch, jimž přináší pohodlný luxusní život. Článek je tady.
Jeden z presidentských kandidátů Jiří Drahoš se dočkává podpory od lidovců a jejich souputníků. Drahoš zdůrazňuje, že chce být nadstranický, takže podporu sice vítá, ale nic neslibuje. Četl jsem tento výrok: „Nechodím do kostela, neúčastním se církevních obřadů, ale samozřejmě víru respektuji. Někdy s nadsázkou říkám, že víra začíná tam, kde končí věda,“ řekl Aktuálně.cz. Mě jeho poslední věda připadne jako žvást. Toto říká vědecký pracovník? Víra je na zalepení neznalosti? Děr ve vědění? A jaká víra? Nějaká obecná? Nebo to, co tvrdí křesťanské církve? Jak by zde chtěl uplatnit vědecké myšlení a poznání? Takže mně ty jeho výroky připadají jako jakási vstřícnost vůči podporovatelům. Věřit v jeho nadstranickost a objektivitu je opravdu také jen jakási víra.
Olomouckého filosofa F. Tvrdého si vážím. Kdysi jsem si zaznamenal jeho argumentaci k otázce víry a zde ji předkládám :
„(...) jsem se sám sebe řečnicky ptal, zdali je bůh složen z atomů – dnes bychom měli přesněji říct „z bosonů a fermionů“. Pokud by z nich opravdu složen byl, pak by nutně měl empirické příznaky, které může testovat přírodní věda a jež zatím nebyly nikdy v minulosti seriózně pozorovány. Pokud naopak z bosonů a fermionů složen není, pak je z principu odsouzen k dokonalé a milénia trvající apatii, protože nedisponuje žádným mechanismem, jak zasahovat do materiálního světa – ubožátko jedno katatonické. Neohraničená lidská imaginace nám dovoluje formulovat bombastické hypotézy o tom, že bůh není hmotný ani nehmotný, že je stvořitelem obou substancí a zároveň je ontologicky převyšuje (...) Člověk ale nemusí být zrovna géniem konceptuální analýzy, aby snadno odhalil, že se jedná o bezobsažné tlachání v pseudovětách bez významu a pravdivostních podmínek (...) Stejně pomýlené je předpokládat existenci tajemných, dosud neobjevených sil, které by nehmotné objekty a interakci s nimi umožňovaly. Údajně imateriální entity mají jednoznačně materiální podstatu, protože jsou přinejmenším realizovány nervovými soustavami konkrétních lidí a jazykovou praxí příslušných společenství. Právě takovým případem jsou i abstraktní pojmy označující fiktivní entity, jejichž existenci jsme postulovali, aby se nám lépe orientovalo ve světě – mezi ně patří množiny, jako jsou například univerzálie nebo čísla. Chce-li někdo zastávat platónský realismus ohledně reálné existence abstraktních entit, měl by nejprve vysvětlit, jak tyto mýtické imateriální objekty interagují s materiálním světem.“
Jeden z presidentských kandidátů Jiří Drahoš se dočkává podpory od lidovců a jejich souputníků. Drahoš zdůrazňuje, že chce být nadstranický, takže podporu sice vítá, ale nic neslibuje. Četl jsem tento výrok: „Nechodím do kostela, neúčastním se církevních obřadů, ale samozřejmě víru respektuji. Někdy s nadsázkou říkám, že víra začíná tam, kde končí věda,“ řekl Aktuálně.cz. Mě jeho poslední věda připadne jako žvást. Toto říká vědecký pracovník? Víra je na zalepení neznalosti? Děr ve vědění? A jaká víra? Nějaká obecná? Nebo to, co tvrdí křesťanské církve? Jak by zde chtěl uplatnit vědecké myšlení a poznání? Takže mně ty jeho výroky připadají jako jakási vstřícnost vůči podporovatelům. Věřit v jeho nadstranickost a objektivitu je opravdu také jen jakási víra.
Olomouckého filosofa F. Tvrdého si vážím. Kdysi jsem si zaznamenal jeho argumentaci k otázce víry a zde ji předkládám :
„(...) jsem se sám sebe řečnicky ptal, zdali je bůh složen z atomů – dnes bychom měli přesněji říct „z bosonů a fermionů“. Pokud by z nich opravdu složen byl, pak by nutně měl empirické příznaky, které může testovat přírodní věda a jež zatím nebyly nikdy v minulosti seriózně pozorovány. Pokud naopak z bosonů a fermionů složen není, pak je z principu odsouzen k dokonalé a milénia trvající apatii, protože nedisponuje žádným mechanismem, jak zasahovat do materiálního světa – ubožátko jedno katatonické. Neohraničená lidská imaginace nám dovoluje formulovat bombastické hypotézy o tom, že bůh není hmotný ani nehmotný, že je stvořitelem obou substancí a zároveň je ontologicky převyšuje (...) Člověk ale nemusí být zrovna géniem konceptuální analýzy, aby snadno odhalil, že se jedná o bezobsažné tlachání v pseudovětách bez významu a pravdivostních podmínek (...) Stejně pomýlené je předpokládat existenci tajemných, dosud neobjevených sil, které by nehmotné objekty a interakci s nimi umožňovaly. Údajně imateriální entity mají jednoznačně materiální podstatu, protože jsou přinejmenším realizovány nervovými soustavami konkrétních lidí a jazykovou praxí příslušných společenství. Právě takovým případem jsou i abstraktní pojmy označující fiktivní entity, jejichž existenci jsme postulovali, aby se nám lépe orientovalo ve světě – mezi ně patří množiny, jako jsou například univerzálie nebo čísla. Chce-li někdo zastávat platónský realismus ohledně reálné existence abstraktních entit, měl by nejprve vysvětlit, jak tyto mýtické imateriální objekty interagují s materiálním světem.“
Počasí bylo trochu proměnlivé, teplo, tu zataženo, tu jasno a slunečno, občas déšť. Nejvíc pršelo v noci na neděli a také ráno. Na kole jsem jezdil jen na kratší trasy, až v neděli jsem zavítal k rybníku Kačáku a chvíli jsem pozoroval hasiče, kteří sem dorazili v plné parádě. Zkoušeli nové plovoucí čerpadlo, takže odčerpávali vodu a o kus dál ji vypouštěli zpět do rybníka. Fungovalo dobře. Pak vše naložili včetně žen a dětí, které vzali na cvičení s sebou, a vraceli se zpět. Mají celkem tři vozy, jeden velký, dva menší. Pak jsem jel do Nezamyslic, tam jsem chvíli poseděl a udělal jsem i snímek čapího hnízda. Obrázek je dole. Pak jsem se vracel zpět a pohledem na pole jsem si všiml, že začínají žně.
Žádné komentáře:
Okomentovat