V úterý jsem jel do Brna. Podle zpráv jsem čekal město zahalené smogem. Nebyla to však pravda, modrá obloha, slunce... V Brně jsem si zařídil zpětnou registraci v síti ordinací Moje ambulance. Byl jsem u nich již dříve. Netěší mě totiž sedět v čekárně u lékaře v našem městečku (proti lékaři nic nemám). Lidé jsou nevrlí, pokud mají pocit, že je někdo předbíhá (jdu si třeba jen pro recept). Lékař má v ordinaci jen psací stroj, což je mi divné, čekání na přijetí je úmorné. Moje ambulace je naproti tomu zavedena hodně přes internetovou komunikaci. To mi vyhovuje, nepotřebuji psát pracovní neschopnost, ale občas s něčím poradit a pro toto nemusím nikde vysedávat v čekárně. Stačí napsat e-mail či využít webové formuláře ke komunikaci. Ale také v Mojí ambulanci osobní návštěva je běžná – domlouvá se na přesný čas a to se dodržuje. Nevím ovšem, zda nedošlo k nějakým změnám, trochu mě zarazil jen počet registrovaných klientů, těch je v oddělení, kam patřím, přes pět tisíc. Jak se to promítne do zatím perfektního provozu, uvidím, více viz zde: Moje ambulance
Ve středu jsem četl tyto znepokojivé články. Obojí sice sleduji déle, ale za přečtení to stojí: Jednak havárie jaderné elektrárny v japonské Fukushimě, viz zde: Fukušima žije, pak smlouva CETA, viz zde: Smlouva CETA.
I ve středu odpoledne jedu do Brna. Jsem zvědav, zda to náhodou někde nezaslechnu – typicky brněnské projevem, ale jinak velmi inspirativní i pro jiné, více na tomto videu:
Žádné komentáře:
Okomentovat